Nalezeno 13 záznamů. Zobrazuji 1-13.
Jsi západ slunce v jižních krajinách, oáza ve vyprahlých pustinách...Jsi vším, co ráda mám...
Co dodat? Vše je řečeno.
Jeden z nejhorších pocitů je vidět, jak se kutálejí slzy po tváři vlastní mámy.
Láska je nekonečnou inspirací, zarmouceného smutku i nekonečného štěstí.
Takový malý experiment s nepravidelností.
Ty probdělé noci se džbánem slz a kapek krve a všechny rudé papírové kapesníky..
A kdo by taky chtěl, že?
Stále nahoru a dolů, spadnout na dno a zase se odrážet..
Včera, dnes i zítra – stále těch samých 24 hodin
Vážení, nedusí vás pomyšlení, že na světě radosti zase tolik není?
Občas se zdáš tak chladný...
Někdy nevíme jak dál a máme dva hlasy uvnitř hlavy..
Zabít se, nezabít.. Ať řeka mě pohltí!
Tato data bývají nepředvídatelná...