Nalezeno 8 záznamů. Zobrazuji 1-8.
a pro spoustu vzpomínek
Patří mezi starší, ale stále ji ještěš dokážu prožít. A stále pro jednoho člověka.
Ani s dlouhým copem se necítím nijak jinak, pánové (a dámy).
V nezkrotném hladu utíkám a hledám. Jen drobky dostala jsem ke snídani a k večeři slzu hořké vody. Ještě chvíli a začnu výt hlasem vlčím... vrčet příště a popříště rvát tesáky... neboť kde je hladu, je i zoufalství. A já hladovím ...
jak netradičně vyjádřit vše nejlepší :)
aneb panu Sekaninovi :)
k básnění potřebuje člověk často silné emoce. Ty přicházejí nejčastěji s láskou a nebo bolestí. Tak proč tyto dva prvky nespojit?!