Nalezeno 100 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Báseňka o dvou částech který spolu souvisej , i když to tak nevypadá:)
básnička plná bláznivých havraních metafor...
pár milionů otázek na který asi nikdy odpověď nedostanu
Blues jednoho nemocničního pokoje
...toho kde spává ona
co bych vám sem ještě psala...snad jen hodně štěstí...ať vám nikdy není tak jako mně
rozhodla jsem se ža budu jako motýlek, malá Madam Butterfly s hedvábnými křídly a budu utíkat před síťkou abych neskončila ve vitrínce s ostatními motýly
na večer...díky Ti Zuzanko:)
aspoň konečně pochopíte že jsem cvok:)
psaný v moc velký bolesti, nemá to žádnou formu, jen slaný moře mýho křehkýho citu
taky si někdy připadáte nejšílenější na celém světě? fajn, kousněte si taky!
Je to jak slova co nejsou pravda
jak slunce co má bejt rudý když zapadá, ale ono přesto svítí a nutí vás neplakat
absence ideálů...odvykám od reality... věnováno Amálce, která už dneska odešla spát. Doufám že se ti vílo zdá...ty víš
Markétě
O baletce která si zoufale přála křídla...
pro Karolajn...protože ani já nejsem anděl
věci nejsou tak jak bych si je chtěla představovat a lidi nejsou lidský...moc mluví a málo se dívají, moc lžou a málo věří, moc zabíjí a málo žijí...
Tulačkou napříč láskou ve verších
A takhle to se mnou vždycky dopadá...bylo to psáno člověku, kterej ani nevím jak, zmizel z mýho života. Přišel a odešel a zbyla jen vzpomínka