Nalezeno 604 záznamů. Zobrazuji 161-180.
Báseň jen tak… pro sebe… a jednu statečnou paní
...vnitřní smutek zabíjí dny člověčí...
včera jsem neměla dobrý den... :-(
Je to na nás… jaký uchopíme štětec a paletu barev… jen velikost plátna naší duše se těžko rozšiřuje z rámu lidskosti. PS: vložila jsem na liter další svoji úvahu... pokud máte zájem... budu ráda :-)
Neshody v lásce... s láskou
Schodiště dětských slz ... má nějak ostřejší hrany
... asociace jsou svině ... stejně jako všechny dny ztrát (proč se však prolitá krev stává požehnáním?)
Pátek – den návratu bezdomovce do „bezdomova“. Závěr příběhu a klubko mých myšlenek. První báseň k tomuto příběhu je ze dne 6.2.2011: Zlomená vteřina rozhodnutí. Další dvě jsou teď za sebou...
Výlet na kolech může mít zřejmě mnoho podob… i tuhle niterně rozfoukanou…
vymodlená odpověď (není současná, ale ani stará... jako žena nikdy nezapomenu na svůj sen, mít s Tebou dítě... jako matka čtyř dětí v souvislosti s věkem... občas příliš dlouho musím čekat na každoměsíční odpověď...)
Štěstí neprohrává. To jen my lidé jej skrýváme pod omítkou bolestí...
Máte své priority?
Procházka Průhonickým parkem (poslední říjnová neděle)… s Pavlem :-)
Spravedlnost je pro každého z nás jiný odstín nebe
vyhoření (vyčerpání z práce plynule přešlo do vyčerpání z tábora... a pak... do zdravotních potíží některých zúčastněných po něm, opět spojené s vyčerpáním z práce...)
Pro každého rodiče je to nejtěžší rozhodnutí, když musí vlastním dětem říct: už nemůžu, odcházím... (od partnera)
... měl by být, ale často není ...
Někdo-něco křičí, někdo šeptá… ale žiju :-)
Člověk je jen prach, a v prach se zase navrátí… někdy ten návrat nastává předčasně… ještě za života…