Nalezeno 39 záznamů. Zobrazuji 1-20.
…Kdyby žena ženu nepochopila, jak silná je touha mít dítě, bylo by to smutné...
Život je hra – to bylo krédo krásné paní a hnědé kočky s hladkou srstí a protáhlým nosem.
VAZENA JESTLI NEDODATE NA ZNAMOU ADRESU 100 000 KC VAS MANZEL SE DOVI O NASEM POMERU VITE KDO
„To je smutný,“ politovala ho Světlana. „Jenže když mužského miluješ a obětuješ mu všecko, co chce, stejně je zlej a nakonec tě opustí.“ „Jo,“ poznamenal k tomu Josef. „Hloupost nám mužskejm jde dost na nervy.“
Říkala si: Láska je. I když mně není dána. Ale existuje. Zaplať Pán Bůh!
Ženská, já jsem s tebou tak strašně rád – i když teda kdyby tě bavil fotbal, byla bys dokonalá!
Kvůli těmto dvěma dívkám nikdy žádné vášně ve třídě nevypukly...
Musí vyzkoušet, co taková fotka udělá s tátou. Vyhledala čistou obálku, vložila do ní fotografii, zalepila ji – a znovu vhodila do jejich schránky i s volebními lístky a ostatní poštou.
Zvláštní případ doktora Nováka
Takový případ doktor Novák ještě neměl. Anamnézu ještě zdaleka neshromáždil, ale diagnóza se již rýsuje. A další postup? Podle toho, jak se situace vyvine.
Saša je za noci i za dne ponořen do hluboké tmy, ale ví úplně všechno. Noc je přátelská a vlídná. Za dvaadvacet let se vycvičil v trpělivosti. Pokaždé přesně pohladí všechno, co volá po pohlazení. Teď zavolaly Pavlíniny vlasy.
"Ale ještě´s mi neřekla, proč sis vzala Mojmíra.“„Znamenal pro mě jistotu, Zatímco ty…“ „Já? Já byl do tebe blázen…“ „A aspoň deseti jiným návdavkem…“ Alfréd položil štětec a udiveně se na Markétu zakoukal.
Nepřestala ho milovat, ani když jí konečně došlo, že žádný muž se nemění. Že Richard si zřejmě počíná tak jako v dobách, kdy ho z lavice posluchárny milovala a současně nenáviděla za to, že je samá ženská.
Pragmatismus mladého Douarneneze
Johanka mlčky vstřebává bratrovu řeč. Muži mají rádi, když jim ženy pozorně naslouchají, opakuje si v duchu a pozvolna jí dochází, že jí bratr zajistil budoucnost.
Tak to je ona, pochopila hned Eva, odvahu. Vzhlédla k manželovi a všimla si, že také pobledl...
Čerstvě promovaný právník JUDr. Sviták dostal svůj první případ. Byl přidělen jako advokát ex offo mladičké Rusce z Čečny. Dotyčná zabila kladivem třiašedesátiletého majitele rodinného domku v Praze 10, jenž ji u sebe ubytoval.
Toho dne jsem byla obzvlášť smutná. Snad proto jsem se vydala na hřbitov, pod jehož náhrobky neležel nikdo z mých blízkých. Drobně mrholilo, spadlé listí šustilo pod mýma nohama, a já cítila svou opuštěnost. (na přání zasílám něco oddechového)
Babička mě po smrti rodičů nějak nezvládala. K zápisu do tanečních mě donutila podrazem, bezprostředně poté, co si na schůzce rodičovského sdružení téměř všichni kantoři stěžovali na nevhodné dotazy, které jsem jim kladla,a na neochotu se podřizovat.
Ale stejně to byl krásný výlet!
Ke své babičce do Fürthu jsem se dostala jenom jednou, a to za ponižujících okolností: cestě předcházela řada výslechů. Při nich jsem tvrdošíjně opakovala jednu větu: zůstávají tu mé děti a k dětem já se vrátím.
Copak může adolescent honem najít a použít slova jako „nedorozumění“, „neporozumění“, „faux pas“, „sexuální touha“, „tíseň z nepřirozené situace“, "únik ze stresu“ a podobná? A mohl by mít sebemenší chuť postěžovat si dospělému, který nad ním má moc?
„Ty jsi, Mařko, málo platný, třetí kategorie. Říkám ti, nežvaň, poslouchej mě, když ti radím, a važ si toho, že tě nechám vydělat!“