Romány autora Nelčik
Nalezeno 50 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Strasti i radosti života - 4. kapitola
Ozvalo se zaklepání a pár vteřin nato vešla máma. Oči měla zarudlé od pláče a byla ještě rozespalá. „Dobrý večer, pane doktore,“ i když není mamce nejlíp, tak se snaží usmívat a být milá a většinou se jí to daří..komentíky jsou povinné :-)
Strasti i radosti života - 2.kapitola
My s holkama jsme prolezly dost obchůdků s hadrama a všechny jsme si vybraly. Pak jsme zamířily do kadeřnictví. Každá prošla nějakou změnou.....komentáře jsou povinné, ptz nevim jestli mám psát dál a jestli to má vůbec význam...
Strasti i radosti života - 1.kapitola
Ve dvě ráno už nás to přestalo bavit. Zvláště taky proto, že už nikoho nenapadalo, jaký dát fant, aby neutrpěl nějakou větší ztrátu na oblečení.
další kapitola...zase po delším čase mě tzv. políbila múza...jen doufám, že to jde aspoň trochu číst...napište, jestli má cenu pokračovat...
Strasti i radosti života - 3.kapitola
„Kájo, nebylo by lepší, kdyby nás nebylo víc? Co kdyby u nás přespali i ostatní lidi z party. Aby tam byla větší zábava, protože víc lidí je skoro vždycky líp. Co na to říkáš?“...komenty jsou opět povinné..
Strasti i radosti života - 8. kapitola
Vůbec nevím kde se ve mně najednou ten smutek bere. Tom je součást mýho života, důležitá část, je to můj velkej starší brácha, kterej mě vždycky bránil, i když jsme si někdy moc nerozuměli.
Strasti i radosti života - 7. kapitola
taková oddychovka
Strasti i radosti života - 6. kapitola
„Tohle máma vážně přehnala,“ prolomil ticho Tomáš, „když jsem ho viděl otevírat dveře, málem mě kleplo,“ přiznal se. „Jo to jo, možná to myslela dobře, ale moc se jí to nepovedlo,“...
Strasti i radosti života - 5. kapitola
S Kubou (už mu neříkám Jakub) jsme si stihli pokecat, sice jenom šeptem a okrajově, ale stačila jsem si uvědomit, že Kuba není zas tak špatnej, je dokonce milej a to dost.
Strasti i radosti života - 14. kapitola
No, protože mě o to slušně požádal a pak jsem na jeho nakupování zvyklá a teď mu do toho budu moct ještě kecat,“ tentokrát jsme se začali smát všichni a Tom po mně mrskl novinovýma letákama, co měl v ruce.
Znáte to "O vás, bez vás"?....Něco podobného Roru čeká v rozhovoru s její babičkou....prosím o komentáře, abych věděla, jestli se to dá číst....
Přeberte si to sami....Doufám, že se to bude aspoń trochu líbit....A pište komentíky....PS: za správnost pravopisu neručím...
Strasti i radosti života - 13. kapitola
„Dohajzlu, to není možný!“ zanadávala jsem si a doufala jsem, že to nebylo moc nahlas, ale mýlila jsem se, asi jsem byla hlasitá.
po dlouhý době...další díl...
Strasti i radosti života - 10. kapitola
Nemohla jsem se z jeho pevného sevření vymanit a ani jsem nechtěla. Nakonec jsem usnula v jeho krásné teplé náruči....Tohle jsem stihla napsat docela rychle, přeju příjemný počtení...
Strasti i radosti života - 15. kapitola
hojda...hele zamluvila sem nám naši chatu v Krkonoších na prázky...no je to docela krátký, víc sem toho ze sebe nevyprodukovala....
Přeberte si to sami....Doufám, že se to bude aspoň trochu líbit....A pište komentíky....PS: za správnost pravopisu neručím...
Strasti i radosti života - 9. kapitola
„Takový trapný výmluvy na školu. Přiznej se, ty tu už s náma nechceš být, viď?“.........po delší době 9. kapitolka
Je to taková oddychovka ..... Rora odkrývá trochu svého rodinného života svým přátelům...
Přeberte si to sami....Doufám, že se to bude aspoň trochu líbit....A pište komentíky....PS: za správnost pravopisu neručím...