Nalezeno 36 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Jsem tvůj úsměv ty mé slzy, snad sejdeme se opět brzy.
Ach ubožátko zmatené, dýkou ve dví rozklaté, Afrodítou znavené, Amorovým trestem proklaté, ...
Zbabělým štěstěna se směje……..
Je tomu spoustu let, .............
Už chystal se Ti to říci, však ty si ho předběhla, s růží v srdci položenou na Tvé líci, už nic si slyšet nechtěla.
Jedinou jistotou je změna
Láska pomáhá, ale i ničí
Kolikrát jsme si říkali, že dál to už nejde?
Nepoučitelnost je nejhorší z vlastností lidstva
Nikdy neříkej nepodlehnu
Tvrdnu a stávám se skalou,
Ale ne, nemusíš se děvče milé báti, pod širým nebem s námi spáti.
Mraky plují jako voda v řece, už jsem Tě zahlédl, teď neutečeš mi přece.
A čím je starší, tím více snů umřelo, otevřete oči, už hodně z nás na to dojelo!
Jak mohl být život krásný?
Klesám a nořím se v temnotu, padám hlouběji do nitra svého, už překonávám všeobecnou slepotu! již nejsem poslední optimista světa prokletého?