Díla autora Descardea
Nalezeno 190 záznamů. Zobrazuji 81-100.
Náhražky, co mě pomalu zabíjí.
Někdy stačí jeden smysl, aby byl člověk jako smyslů zbavený... Pro všechny, kteří večer usínají s otázkou, zda všechna ta bolest za tu trochu lásky stojí. A zvlášť pro ty, kdo se ráno probouzejí s vědomím, že odpověď je vždycky stejná.
Láska a smrt. Je láska smrtí představ a smrt kolébkou lásky? Ani trvalá, věčná láska, netrvá věčně...
(Ostatní próza » Akční, detektivní, dobrodružné, válečné)
Moje maturitní slohová práce, rok 2011 :D Pardubice, mé drahé rodné město, a génius Jára Cimrman. Byla jsem nařčená, že jsem práci opsala :D
K tomu není co napsat.. Jen snad, že první dva verše jsou z Hamleta, i když tady trochu vytržené z kontextu.
Ne, láska není nezjištný cit. A chceš-li ji mít, pak musíš tvrdě zaplatit...
To ticho mezi dvěma vzdechy.
Nic, na co by se člověk těšil. Ale někdy už se ten bordel vážně nedá snýst...
Nesmrtelná duše, smrtelné tělo? Špatný pár. Aneb parodie na ironii lásky. Protože vždycky jeden miluje víc a tím se staví do role smrtelného.
Už je to tady :)
Třeba jsem tě konečně potkala a třeba nám konečně bude dobře, i když ti spálili křídla, s tebou zas umím létat.
Život mě zase jednou překvapil.
Bezhlavě věřit bezhlavé pravdě?
.. polštář cigaretového kouře a peřina z myšlenek...
O nás, kteří jsme stiženi chorobou nutící nás znovu a znovu svými slovy zapisovat zapsané. A o tom, jak jsme či spíše nejsme přijímáni těmi, kterým tahle dávná touha v žilách nekoluje.
...na odvrácené straně ticha. Všechno se musí uzavřít. A všechno dobře dopadne. Prý. Musím si začít dávat pozor na to, co si přeju...
A stejně to bylo krásný.