Výběr autora Samta

Z básnického hlediska jsou zde nějaké nepěknosti, ovšem báseň je psána spíše z praktického důvodu a sem ji dávám, protože jsem sem již dlouho nic nedal - tudíž se omlouvám za případnou odbornou nespokojenost :D

  Tmavé když nebe zdá se ti, a v šedý háv se balí den, a doufáš, že je vše zlý sen, a zle je ti, jak praseti,   však dále musíš kráčeti a smute

Sonet, jež jsem napsal jakožto určité vylití vlastních emocí na papír.

  Jak jen je čistá ta studánka lesní, Kde srny pijí a roste smrk, Kde svěží vánek plíce plní, Nohy se prospí a měkne tam krk.   Jak byla čistá j

Této básni dala vniknout jedna bezesná noc v Olomouci.

Po půlnoci, pod vikýři, pouliční svit, noci stíny, divá mládež, vítr víří klid, každým krokem nová cesta, noc otvírá zrak, krásné domy, stará města

Báseň uvažující nad tím, jaké by bylo, kdybychom dosáhli jakési "absolutní radosti".

  Když teplo těla pocítíš,
či spatříš krásu v hojnosti,
tak do mysli, kam nevidíš,
přistanou střípky radosti. Jak zjeví se, tak ztrat

Ano, vím, že tento text zní velice arogantně, ale věřte mi, že tohle je pro mne doopravdy spíše sci-fi xd. Rozhodně to nepřišlo od srdíčka a jestli ano, tak z nějakého temného zákoutí. Berte proto prosím tento text s nadhledem ;)

  Na estrádě života, v měsíční záři,
tisíce hvězd co jen na mne září,
já jsem váš bůh, váš život i smrt,
nejste mi rovny, ni z půly, n

Láskyplná báseň od beznadějného romantika ;)

  V dáli tě vidím, co zmůžu více,
jako měsíc a hvězdy jsi pryč,
v dáli se třepotáš jak plamen svíce,
nezhasni prosím, sviť mi a syč.

Jen bych rád podotkl, že sic tak báseň může vypadat, nic proti žádné ze zde vyzobrazených skupin nemám. Jen mě trápí dnešní doba a úpadek tradic. Vím, že není vše tak hrozné jak píšu, ale trochu toho zveličení žádné básni ještě neublížilo :)

  Hoří hrad! Zbraně ven!
Přišla revoluce v plášti duhovém.
Berte vědra! Krýt se za lavice!
Přišli obléhat nás, okrást o tradice. Cožp

sonet, inspirovaný skutečnými událostmi, zobrazující jak krásná ironie se může schovávat v jednoduchých věcech, když se nad nimi dostatečně dlouho pozastavíme

  Já netušil, když řezal jsem,
kovovou růži z plechu,
že ironií ochuzen
stát budu bez úspěchu. Že dar, jež měl být darován,
mi v

Báseň psaná ve formátu sonetu, do které jsem se upřímně sám trochu zamotal, ale myšlenka zůstává doufám (po zapojení trochu fantazie a pár přečteních xd) rozluštitelná ;)

Proč je v zimě, v noci, venku světla více,
nežli v jiných roku obdobích?
Že by z lampy světlo kromě okenice,
třpytilo se i z kopců sněh

Těžký to život dnešních umělců

  V dnešní době plné spěchu,
nač si čtením krátit den?
Nač psát básně bez úspěchu,
za pár chvály písmen jen. Nač barvitě vypisovat

Báseň o zamyšlení k zamyšlení :)

Kdyby byl bez myšlenek svět, jen pravé city, bez lží a přetvářek, bez kroků dopředu a i bez kroků zpět, tady a teď, jako obrázek.   Kdyby se lidé

Delší báseň, kterou jsem tvořil jakožto podklad pro ilustrace k maturitní práci mé kamarádky. Snad se Vám bude líbit a najdete v ní i nějakou tu myšlenku ;)

I. Na pusté louce luční kvítí
roste jen sobě pro radost.
Na všechno stejně Slunce svítí,
pro každý květ má světla dost. Mírný a vlažn

Zatím nejdelší báseň co jsem napsal, ale nenechte se délkou odradit, troufám si říct, že je jedna z mých nejlepších :3

I. Černá noc a vichr duje,
větve stromů natahuje,
mlhu trhá luny zář,
její krásná bledá tvář. Skrze listy starých stromů,
skrze

I
Skrze temný les a chladnou noc,
Cestou vyšlapanou,
Kde stromy spí a mlha leží,
Kde ostré vichry vanou. Kde skrze den, jest Slun

Bojí se člověk, bojí se konce
mrzkého svého života.
A přitom netuší, že v tomto světě
je smrt jediná jistota. Stejně tak, jak každé rá

Vysoké stěny z pevného kamene,
které jak stromu kmen tyčí se do nebe,
a dveře vysoké, pro Bohy stavěné,
vítajíc hosty, chtěné i nechtěn

Na chvíli zjeví se, potom zas zmizí,
Jak malá hvězda, které Země je cizí,
Teplotou, světlem, též se jí podobá,
Zvláštní až jeví se, ta

Svírá on prst svůj v obětí,
jako mladá matka dítě své,
vypadá volný, je však v zajetí,
těžko mu uniknout z ruky z té. Prst jeho dává m