Výběr autora TRlVlUS

Toxická mlha
valí se krajem,
údolím jdi raděj
bez dechu.
.
Jestli ji vdechneš,
začneš mít zájem
hledat ve vzpomínká

Za kulatými sklíčky brýlí
jakoby pod ledem
dvě modré tanečnice
zatančily
dívce      se smutným pohledem.
.
Za koutky co

Zaslech' jsem v noci melodii
zvonečku Dilbu z Nepálu.
Jsem ještě vzhůru, nebo žiji
víc ve snech, nežli v reálu?
.
Pod rukojet

Dnes v noci jsem se probudil. Venku byla ještě tma. A já ti chtěl poslat něco pěkného. Něco inspirativního, povznášejícího, pravdivého. Něco, co ti zp

Já píšu Vám. Proč vlastně. K čemu?
Bych splatil ono výkupné,
co promění se na odměnu,
v níž budu smět zas spatřit Vás?

Já pí

Už pár let pořád stejný sen.
Jak večer slunce zajde, vstanu,
pak dlouhá cesta úvozem
co vede na půlnoční stranu
.
do práce, c

Někde už sakra musí bejt
Už jsem jich obešel tolik
A pořád nic
Pokaždý jsem se zvedl
A zklamaně šel dál   Někde už sakra musí be

Na první čtení si říkám...
pěkná forma.
Pak mi hlavou projela pointa.
.
Na druhé čtení si říkám...
pěkný obsah.
Pak mi s

Nechal jsem některá má díla zhudebnit. Příjemný poslech. https://suno.com/playlist/f272d921-932b-441b-bd4f-91ce095eb70c

Je v tichu hlučná vteřina.
Pokaždé víš, kdy zazní.
Ta vteřina, byť jediná,
ti mysl zčaroprázdní.
.
I ticho, vozem odhozen,

Dnes mě s mou vinou svinou,
ať prý jdu rušit jinou.
.
Akorát nevím kdy, ňák,
pro všechny jsem teď sviňák.
.
A co s

Znám jednu paničku z města Louny,
co umí vyzrát i na blbouny.
Když se chlap z Loun
chová jak zloun,
nechá ho civět jí na melouny.<

Posvátné ticho krajiny,
kdy noční ptactvo dávno spí
a ranní ještě neprocitlo,
pečetí jejich sen.
.
Všechen čas srdce
v t

Naposled v tomto roce
zajdu si pro ovoce
přezrálé révy z trní.
.
Vyhrabu útočiště
k spřádání snů, co příště
už prý se ne

Pro pointu vratkou
kladu slova kladkou.
Sazeč slov, jež pod Prazdrojem
sází psacím kladkostrojem.
.
Pro pointu romantickou

Zrodil jsem se dnešního rána.
Dřív než se paprsky dotkly země.
To ticho vnímal jsem v okolí.
To ticho bylo i ve mně.
.
Uklání

Nad modrou oblohou
zlaté se město skví,
co brány má jak z křišťálu
a nad ním hvězda bdí.
.
Za bránou leží sad
všech květ

Když ráno stěží stíhám den
na jeho cestě k polednímu,
když v mysli tupě rozpolcen
napolo bdím, napolo dřímu,
už sítě rozprostí

Dnes budou jistě padat vločky.
Vždyť nebe tolik slz
už přece neudrží.
.
Někdy v tom tichém sněžení,
kdy slyším vločky dopadat

Další můj pokus o konzonantní překlad.

RF: Ten nápěv znáš, tak se zaposlouchej,
tady jen a teď svou vírou znej,
že v proudech řek Pán přišel k nám,
jen Jím omýt se dej.