Výběr autora TRlVlUS

Já vzpomínám si, moje milá,
Na vlasů tvých tak něžný svit...
Však chvíle těžká, smutná zbyla,
A musíme se rozloučit.
.
Vzpomí

Když barvy ti zmizí a zbyde jen šeď, když cizí tvé sklízí, jen dýchej a hleď si udržet víru, že žiješ tu rád, i kdyby sis měl trochu lhát.

Vyznávám všechna svá přestoupení
a z těch mých nejtěžších k Tobě se kaji.
To co mi duši mou cestou mění,
stěží mě jakkoliv přiblíží k r

Na svatého Valentýna na prsou mi leží hlína. A z té hlíny rostou kytky co prohnojí moje zbytky. . Zbytky mé i ostatky, co zasviní podpatky té c

Ptáš se, kdo jsem?
Lehčí otázku nemáš?
Dobře, dám ti pár nápověd.
Loupu mandarinky s kůrou v jednom kousku,
až má tvar podlouhlé

Opírám si sanici
o drát v trafostanici.
A jak z ní proud proudí,
čmoudí se mi z moudí.

Kam až chceš, ty má
muko, jít...
Musím tě rychle
ukoit.

Toxická mlha
valí se krajem,
údolím jdi raděj
bez dechu.
.
Jestli ji vdechneš,
začneš mít zájem
hledat ve vzpomínká

Za kulatými sklíčky brýlí
jakoby pod ledem
dvě modré tanečnice
zatančily
dívce      se smutným pohledem.
.
Za koutky co

Zaslech' jsem v noci melodii
zvonečku Dilbu z Nepálu.
Jsem ještě vzhůru, nebo žiji
víc ve snech, nežli v reálu?
.
Pod rukojet

Dnes v noci jsem se probudil. Venku byla ještě tma. A já ti chtěl poslat něco pěkného. Něco inspirativního, povznášejícího, pravdivého. Něco, co ti zp

Já píšu Vám. Proč vlastně. K čemu?
Bych splatil ono výkupné,
co promění se na odměnu,
v níž budu smět zas spatřit Vás?

Já pí

Už pár let pořád stejný sen.
Jak večer slunce zajde, vstanu,
pak dlouhá cesta úvozem
co vede na půlnoční stranu
.
do práce, c

Někde už sakra musí bejt
Už jsem jich obešel tolik
A pořád nic
Pokaždý jsem se zvedl
A zklamaně šel dál   Někde už sakra musí be

Na první čtení si říkám...
pěkná forma.
Pak mi hlavou projela pointa.
.
Na druhé čtení si říkám...
pěkný obsah.
Pak mi s

Nechal jsem některá má díla zhudebnit. Příjemný poslech. https://suno.com/playlist/f272d921-932b-441b-bd4f-91ce095eb70c

Je v tichu hlučná vteřina.
Pokaždé víš, kdy zazní.
Ta vteřina, byť jediná,
ti mysl zčaroprázdní.
.
I ticho, vozem odhozen,

Dnes mě s mou vinou svinou,
ať prý jdu rušit jinou.
.
Akorát nevím kdy, ňák,
pro všechny jsem teď sviňák.
.
A co s

Znám jednu paničku z města Louny,
co umí vyzrát i na blbouny.
Když se chlap z Loun
chová jak zloun,
nechá ho civět jí na melouny.<

Posvátné ticho krajiny,
kdy noční ptactvo dávno spí
a ranní ještě neprocitlo,
pečetí jejich sen.
.
Všechen čas srdce
v t