Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Jak přežít s hloupostí: tanec s prázdnotou Publikoval(a): Aotaki | Úvahy » Ostatní
Z jiné strany: hloupost a inteligence by se jistě dala chápat jako něco objektivního. Nicméně dílo inteligence je asi více či méně otevřené. (tj. může v něm existovat nějaké skryté ale, něco co autor nedomyslí apodobně. Ale i tak to může být dalece přesahující všechno, co dosud bylo.) Pro praktické přežití a pro řekněme úspěch ale potřebujeme nějaký závěr, nějakou odpověď. I když uznávám, že bude rozdíl mezi vědou a filozofií. Filozof to může mít volnější. A pak je tu všeobecné pole lidí, kteří vědci ani filozofy nejsou a jen řekněme, že nějakou filozofii - cizí zvolí, nebo namixují.
Já to chápu ještě tak: že motivace je udělat nějakou bezrozpornou funkční teorii - a je jedno v jakém oboru, ale hloupost, lenost, schopnosti, vůle nám to nedovolí. Smrt tu v daném čase roli nehraje. Toto samo o sobě je dost ambiciózní... Může jít třeba jen o pochopení už existující teorie, jedné z mnoha. Ano, není to celý vesmír, jen jeho malá část.
Jak přežít s hloupostí: tanec s prázdnotou Publikoval(a): Aotaki | Úvahy » Ostatní
jeden element, který lze aplikovat na spoustu lidí.
Když filozof nebo psycholog mluví o lidstvu. Mluví skutečně o něm? nebo mluví o sobě. Podle mě to je dost zásadní rozdíl. Jestli jsem to já, kdo si dané otázky pokládá, nebo se ptám, co je údělem lidstva.
Aj ty dopady jsou dost extrémně odlišné. To první se dá tak trochu ovlivnit, zatímco to druhé je spíš otázka zjištění. Možná dualita introverta a extroverta? :-)
Nevím.
Jak přežít s hloupostí: tanec s prázdnotou Publikoval(a): Aotaki | Úvahy » Ostatní
samo o sobě by mi to asi nedávalo tolik smysl... ale což.
Jak přežít s hloupostí: tanec s prázdnotou Publikoval(a): Aotaki | Úvahy » Ostatní
No, psát o smrti, nebo spíš konečnosti života je... těžký.
Dokázal bych říct asi tolik, že nejpřijatelnější motiv je ignorace. Od většího věku (těžko říct kdy) pak možná přijetí. Něco ve stylu: tak toto už nestihnu. Ale zase beru to v zorném poli jedince. Jak se s tím vyrovnává lidstvo... uf. :-)
Mimochodem si myslím, že stárnutí je dané nějakým nevyhnutelným poškozením DNA, které je zase dané snad dýcháním... no, to asi taky nechám někomu chytřejšímu. Jen jsem chtěl říct, že v jistém teoretickém smyslu je nesmrtelnost možná, ale týká se paradoxně těch mnohem jednodušších tvorů - bakterií.
Nicméně to už na otázku života nehledíme filozoficky ale ryze vědecky. Spíš než "proč" nás pak bere, co kdysi způsobila fotosyntéza, jak jedna primitivní buňka pohltila druhou a celé to před 500 miliony let skončilo mnohobuněčnými.
(tím chci říct, že tanec života a smrti je velice dlouhý a nezřejmý přinejmenším).
TO na co ty narážíš je skutečně primárně lidský život...
takže a možná to přijde: vlastně se ptáš, jak individualita ("agent") má přežít - fungovat ve světě ("pravidlech") plných omezení (časových omezení, omezení schopností) a jestli má schopnost se s tím vyrovnat...
(vyrovnat je slovo, které to téma odtrhává od umělé inteligence) :-)
Jak přežít s hloupostí: tanec s prázdnotou Publikoval(a): Aotaki | Úvahy » Ostatní
Jakmile se člověk pustí do filozofie, pustí se na tenký led.
Ale upřímně, docela se v tom vidím. Tj. řekl bych to třeba takto: realita je natolik složitá, že její pochopení zcela uniká. Ba co víc, že i relativně jednoduché až banální úkoly unikají a z toho u mě pramení frustrace.
Vlastně jsem si teď zrovna kladl otázku: co člověka žene... A co když už ho nežene nic.
Jsou to zajímavé otázky, ale zároveň myslím trochu nebezpečné.
Po literární stránce: někdy mě mate použití otázníků. A uvítal bych více vysvětlující tón. Tedy chápu, že úvahy někdy nejsou poskytnutím odpovědi, spíš poskytnutím otázek. No, uvidíme, kolik toho zvládnu přelouskat.
Zákony univerza a všeobecná teorie řízení Publikoval(a): Zoroaster | Úvahy » Filozofické
takle... První věc je, že tvoje úvahy obecně přesahujou můj myšlenkovej okruh.
Další problém je v tom - vlastně ani ne tak problém... když to hledám zavede mě to sem:
https://www.slovanskakultura.cz/vedy/kopne-pravo-jako-vyraz-organicke-tradice-slovanu/
např. a už tohle na mě dýchá jakýmsi podivným duchem internetu. Řekl bych něco jako ruskou propagandou, ale je možné že to je až zjednodušující. Obecně si prostě kdo chce může psát, co chce. A myslet taky. A reakce na to jsou taky různé.
Omlouvám se, můj komentář tu není z řady konstruktivních.
Ukrajina a mírová dohoda Publikoval(a): Tarčikk | Úvahy » Politické
já už vlastně jen potřebuju vědět, jak se s tím smířit. Přemýšlení a informace mi nejspíš zas až tak nepomůžou. Byť stále existuje elementární zvědavost.
Ukrajina a mírová dohoda Publikoval(a): Tarčikk | Úvahy » Politické
předně, nemám patent na rozum. A ještě jsem někdy víc než ukecanej...
Kdyby se západ za Ukrajinu nepostavil, válka by nejspíš netrvala déle než měsíc. (to byl asi ostatně i plán Ruska.) Západ se postavil, ale ne tak, aby Ukrajina vyhrála, ale aby neprohrála - úplně. Je tu patová situace kdy padají lidi a šrapnely. K dalším vojenským věcem se nevyjadřuju. Co je tu teď? Už to nikoho nebaví? Západ - USA chce dát ruce pryč. Můj spojenec už není tak můj spojenec a vytřískat maximum. Otázka zní: jak se dohodnou USA a RUSKO.
Nazval bych to porcování Ukrajiny. Vcelku vždycky jsem měl pocit, že Ukrajina je oběť.
Ale vážně nevím, odmyslím si li Zielenského - co by měly politici tam dělat? Být proruští s jistou dávkou autonomie? Je chyba být prozápadní? Je válka ospravedlnitelná?
Taky jsem chtěl mír, ale vůbec nevím, jak ho dosáhnout. Nevím, jestli by to dokázal jakýkoliv politik vykomunikovat.
Čeho? Publikoval(a): GiovaniDaVinci | Úvahy » Ze života
Tenhle typ otázek je možná nejhorší... :-)
V jistém smyslu nelituju některejch věcí, který jsem se bál udělat. Ale zas nevím, jestli všechno, co jsem udělala a neudělal.
Prostě mi přijde, že nevím, jestli vůbec ty věci stojí za řeč. :-)
Krom duševního dědictví na literu a pronošených bot co po nás zůstane? Asi jen děti. (po mě teda zatím ne). Ale zas redukovat tu otázku, co člověk kde s kým udělal... no... :-)
Zákony univerza a všeobecná teorie řízení Publikoval(a): Zoroaster | Úvahy » Filozofické
jestli to teda dobře chápu, tak parlamentní demokracie není pro tebe. A co teda je? diktatura to přímo není, ale nějaká forma vlády náboženských elit? Ten základ co z toho cejtím je Platónova ideální obec. Ale nechci nic podsouvat. Jde mi spíš o to, zda to v minulosti někde bylo, nebo to dnes někde je.
Jako je asi jasný, že v tomhle se hodně lišíme. Ale možná ještě podstatnější odlišnost je v tom, že ty si troufáš nějak dějinost a vládu vykládat, já když to dělám tak velice "na koleni". První co mě napadne, že lidi osvobozuje... je bohužel bohatství - samozřejmě jde to ruku v ruce s prací intelektuálů. Ale prostě mi přijde, že takových 200, 300 let zpátky a nějaké problémy demokracie jsou pryč. Máme tu absolutismus, někde teokracii. Politická vůle lidu, jakkoli je teďka směšná tam vůbec neexistuje - ani v představě. Znalostně bych to shrnul "jako sedláci u Chlumce".
Zákony univerza a všeobecná teorie řízení Publikoval(a): Zoroaster | Úvahy » Filozofické
Teď zkusím něco napsat ke společnosti - byť to nemám rozmyšlené, ale právě proto, že ta úvaha vlastně provokuje - svou extrémností. Zkusím to - a nečekám, že to bude něco extra. Demokracie. Do jisté míry ideál, o kterém jsem si myslel, že může fungovat. Žel bohu, to co sleduju, je její úpadek. Rusko je autokracie, USA je oligarchie, takže můžeme uvažovat snad o Evropě. Ta se teď bojí sama o sebe, potom co Trump říká, dělejte si co chcete. Což je historicky zajímavá situace. Představa, že nás NATO ochrání platila... doteď řekl bych. Většina světa spěje k systému, který vypadá jako větší či menší forma autokracie. Je to špatně? podle mě ano. Ale asi víc než autokracie se bojím války. A to už je trochu recept na autokracii - dejte mi moc a já vás od války ochráním...
Společnost nutně nemusí být slabá, ale stále se zdá, že se neumí zevnitř organizovat, lidé neumí ukázat, že mají moc a schopnosti rozhodovat. Jediné co vidím je větší či menší odklon od "systému" tj. něco ve stylu, jsem proti nesouhlasím, ale nic s tím neudělám. Naprostá většina (a to asi platí celou historii) se prostě jen snaží přežít. Stále víc si myslím, že jsem vlastně v této kategorii i když jsem si dřív říkal, že jsem v nějakém druhu protestu.
Přijde mi, že už neexistuje politická síla, které by šlo občana. Většina z nich to jen občas předstírá - tento druh rozporu je něco, co společnost ničí. Možná to není tak hrozné jak myslím, ale spíš je to ještě horší. Neumím domyslet, kam se pesimismus a deziluze může přelít - historicky jediné co mě napadá je opět silný vůdce. Takže z jiné strany docházím k témuž: lidé se demokraticky rozhodnou pro diktátora - ten stát (nepřesně) zničí přivede k rozvratu, přinese utrpení, co bude potom je další extrémně neznámá. (no... tak zas je to extrémní možná ještě víc než původní úvaha) :-)
Zákony univerza a všeobecná teorie řízení Publikoval(a): Zoroaster | Úvahy » Filozofické
mě to přijde jako plácání pátého přes deváté. Ne že bych se o to sám nesnažil čas od času. Přijde mi, že vyvodit jakýkoliv společenský zákon z čehokoliv je poněkud problematické. Věcem jako lidstvo jednoduše ještě nerozumíme, tím míň pak já. A je dost otázka jestli vůbec kdy budeme.
Chci psát Publikoval(a): Skylla | Úvahy » Ze života
Možná jde o nevyžádanou radu.
Ale jsou dvě věci: 1) psát. 2) se tím uživit. Řek bych, že v tom je dost podstatný rozdíl. Pokud ti brání něco už jen v té jedničce. Tak doporuču si nad tím postupně sednout a udělat z toho zvyk. A k dvojce se vyjadřovat nebudu - s tím nemám zkušenosti.
Moje zkušenost s psaním je asi ta, že to reálně vypadá mnohem hůř než jsem si představoval (výsledek, nikoliv činnost, ta mě docela těšila). Zejména sebe člověk vnímá v ještě horším světle než předtím - to ale taky nemusí být na škodu a nemusí to být tvůj případ. Jen člověk uvidí ty iluze, které o sobě do té doby měl.
Vlastně (odmyslíme-li osobnost) na psaní potřebuješ jenom čas. Nepotřebuješ vydavatele, publikovat na literu tě nic nestojí, jen čas. A btw. AI umí generovat příběhy... Podle mě není daleko doba, kdy AI napíše něco, co se bude prodávat. I když se přiznám, že to trvá dýl, než bych čekal. Tj. asi to zas tak snadné není. Takže když nemůžeš psát, můžeš psát AI o čem má napsat. :)
(umělá inteli(de)gence) Publikoval(a): Lighter | Úvahy » Sci-fi
mě třeba překvapuje, že se UI nevyužívá víc při tvorbě - ani já sám to moc nedělám - pravda taky moc netvořím. Přijde, že ta úvaha je o distopii obecně, UI je tam jenom jedna z ingrediencí.
Další moje zkušenost s UI je, že mě docela maže med kolem huby, tak možná proto bych se jí spíš zastával. :-)
a tady jeden clickbait:
https://www.youtube.com/shorts/OgagkRcbNAM
:-)
skutečná odvaha Publikoval(a): Suzana | Úvahy » Ze života
mám pocit, jak když už jsem toto slyšel od někoho... A vcelku s tím souhlasím. Vlastně to u někoho není věc volby, ale až osudu. Pravda, asi u těch největších. My normálnější spíš volíme, nebo se podvolíme tomu snadnějšímu.
A zajímavé nejspíš je i to, že ta pravda se projevuje napříč celým jejich životem. (pokud si je moc neidealizuju). (Ještě bych to jinak nazval žití v souladu s vlastním přesvědčením - slovo "pravda" má mnohoznačný význam.)
