Komentáře odeslané

Poprvé a naposled Publikoval(a): Nikita44 | Básně » Ostatní

a třeba celý život čicháme a najdeme teprve tehdy až budeme odcházet..leč nacházíme neustále... kdo ví...

21.06.2015 00:59:16 | zelená vílareagovat

PROČ PRÁVĚ JÁ?! Publikoval(a): Amonasr | Básně » Láska

doména výběru... :-))
jenže, dno má jednu děsnou výhodu, dá se z něj odrazit a nejde se propadnout níž... a ono si to občas zkusit není vůbec špatný... a ono ti v určitý chvíli chtě nechtě dojde, že ke dnu to máš ještě hooodně hooodně hluboko... a jak zpívá jedna dáma, chcípni, když mě už nemáš rád :-)))

21.06.2015 00:54:31 | zelená vílareagovat

CELÝ SVĚT HRAJE DIVADLO Publikoval(a): Amonasr | Básně » Ostatní

učím se jí... učím... jen ještě občas zakopávám... ale ještě pořád je fakt, že si ty lidi kolem vybírám, zkušenosti... a láska prostě bolí, co si budeme povídat :-)

21.06.2015 00:48:20 | zelená vílareagovat

Slepá láska Publikoval(a): Malá mořská víla | Básně » Humor

:-)
bez ní by to nebylo vončo :-)))

21.06.2015 00:42:03 | zelená vílareagovat

Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života

člověk v téhle práci dělá co má... nemůže se omlouvat za to, že žije... přesto jsem v sobě s těmi svými lidmi blíž zemřela už tisíckrát uvnitř... a vždy vyšlo slunce...

21.06.2015 00:40:55 | zelená vílareagovat

Dům který opouštíme Publikoval(a): Rébusek | Povídky » Ze života

proč se vlastně vracet zpátky??
když jsem dělala pouze pro onkologii, byly to vteřiny prožité na té nejvyšší úrovni uvědomění, pro mě... teď když brouzdám různými odděleními uvědomuji si totéž... okamžiky... nikdy nebudu stejná jako před osmi lety, kdy jsem se vydala touhle nemocniční cestou a ani bych nechtěla... občas bych si s tou holkou, co byla předtím ráda promluvila, řekla jí co je důležitý... co vnímat... a když se teď dívám z okna, uvědomuju si svoje vlastní hlouposti i přes míru toho, co vím, co prožívám s pacienty... ale dobře tak, nemohu přeci jen ustrnout v zákoutí nemocných... díky za tento příběh, bodá přímo do komory a tohle já, tohle já miluju...

21.06.2015 00:33:47 | zelená vílareagovat

Jaro amantů a důsledky puzení Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Ze života

jestli jde o ty nevěry a rozvody, myslím, že se to děje celoročně...někdo to má rád, tohle ujíždění a utíkání k někomu jinému, neříkám, že se mi to nikdy nepodařilo v mládí uletět, ale já raději se takto mazlit s rozmazlovat s tím se kterým jsme se našli a plánujeme budoucnost... to má smysl, takhle být šťastný než jen ve chvílích určité extáze... :-)pro mého partnera jsem ta, co našel navždy a nechce některá poblouznění a já si toho neskutečně vážím a chci aby nikdy nelitoval svého rozhodnutí... :-)

26.05.2015 09:18:07 | zelená vílareagovat

dokud je oroseno... Publikoval(a): enigman | Básně » Ze života

rosíme a živíme.. to kolem...

20.05.2015 00:36:47 | zelená vílareagovat

pohybovala se po lesním krunýři... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

:-)))

20.05.2015 00:34:15 | zelená vílareagovat

byla tvárného druhu... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

směju se , jedna moje zlatá holka leží na křesle, je skoro hluchá a ta druhá mává ocasem, přivlastňuje si mě a slyší... žárlí na sebe, jedné stačí křeslo , druhé jen celá já... nějak moc si najednou uvědomuji stárnutí, ona ta jedna je hluchá... ta co odkrývala světy kolem, ta, co objevovala a nacházela... najednou je tu mám vedle sebe, jednu, co jsou ji dnes dva.. a tu druhou, co skoro dvanáct.. odlišné přesto podobné... dívám se doprava a doleva.. na každou zvlášť... miluju je... asi z nich fyzicky nezbude nic, ale to něco obě umí, sice každá jinak, ale umí... jen prosím tam někam ať Ája to letošní moře a třeba naposledy dá.. prosím...

20.05.2015 00:28:57 | zelená vílareagovat

znakoplavně... Publikoval(a): enigman | Poezie v próze » Ze života

zrcadlení... souhra...omývám kameny z řek z míst, kde jsem cítila to něco.. nezapomenutelnost.. a vo tom to je... nezapomenout...

20.05.2015 00:08:56 | zelená vílareagovat

Jak mě děda naučil věřit.. Publikoval(a): Amelie M. | Prozaická miniatura » Ze života

věřím... když odcházel můj táta bylo tam spousty věcí, co jsem cítila, já... věřím na čekání se rozloučit, věřím na to, že člověk ví, že odchází... věřím i na to, že dává signály, že odchází... a jsem ráda, že jsem mohla být u toho.. věřím..

19.05.2015 23:54:02 | zelená vílareagovat

Jaro amantů a důsledky puzení Publikoval(a): kudlankaW | Básně » Ze života

úsměv...

19.05.2015 23:48:47 | zelená vílareagovat

ČECHŮ NADĚJE Publikoval(a): Amonasr | Satira, epigram » Filozofické

kašlu na legendy... a patrně i na Jágra.. ale ne, neřeším hokej, ale on prostě umí!!! ... bloudila jsem řekami tady u nás a nacházela, kus skla, kus nádoby, to od lidí a spousty krás přírody... východy,západy, dny, vteřiny, kameny, květiny... hmatatelnost i nehmatatelnost... rozplakala mě skála a řeka pod ní... dokonalá.. dívej se člověče.. :-)

19.05.2015 23:45:23 | zelená vílareagovat

DISPOZICE Publikoval(a): Amonasr | Aforismus, citát, říkanka » Ostatní

tak jo, já se pokusím o těch dvounohých popřemýšlet... :-)

19.05.2015 23:21:34 | zelená vílareagovat