Podzimní ticho
Podzimní ticho
Sbírky » Próza
(03.07.2025 - rozpracováno)
Prolog: Umíraní není to nejděsivější.
Nejhorší je, když o tom víš - a musíš se každé ráno tvářit, že ne.
Ve škole jsem byla ta holka, co nosí svetry i v létě a vyhýbá se tělocviku. Ta, co miluje biologii a sní o tom , že bude doktorka . Ironie, že?
Nikdo neví, že mám na těle jizvy, které nevznikly při pádu z kola. Že mám dny, kdy se bojím jít spát, protože nevím, jestli se ráno vzbudím.
A pak přišel on. A všechno se stalo ještě komplikovanější .
Moje jméno je Emma Walkerová a tohle je příběh o tom, jak jsem se snažila, i když jsemse pomalu rozpadala zevnitř.
Nejhorší je, když o tom víš - a musíš se každé ráno tvářit, že ne.
Ve škole jsem byla ta holka, co nosí svetry i v létě a vyhýbá se tělocviku. Ta, co miluje biologii a sní o tom , že bude doktorka . Ironie, že?
Nikdo neví, že mám na těle jizvy, které nevznikly při pádu z kola. Že mám dny, kdy se bojím jít spát, protože nevím, jestli se ráno vzbudím.
A pak přišel on. A všechno se stalo ještě komplikovanější .
Moje jméno je Emma Walkerová a tohle je příběh o tom, jak jsem se snažila, i když jsemse pomalu rozpadala zevnitř.
