Nalezeno 9683 záznamů. Zobrazuji 9461-9480.
Měsíc březen- Překvapení
další pokračování.....Díky za krytiku a kdyby jste mi chtěli někdo pomoct tak se ozvěte na mail SvobodovaNicol@seznam.cz
Prosím, nemusíte hodnotit ale komentujte. Pořád nevím jestli mám svůj román dopsat. Co vy na to?????
mno tak doufam že se vám bude líbit....
Smutný anďel, 02.02.2007Tipy 2 | Čteno 584x | Komentáře 4
je to na víc dílů takže to bude na dýl...o klukovi co miluje svou kamarádku a ta miluje Marka...jak to nakonec dopadne? To si zatím nechám pro sebe =)
A je tu pokráčko! ..............Měsíc ÚNOR
Pokračování povídky o dívce, která bojuje s leukemii. Budu vdecna na zakomentare. Dekuji
Tentokrát je to 2. díl. Jak se zdá, zatím pokračuji. Nemám to předepsané, takže to bude vždycky chvíli trvat než sem přidám něco dalšího. A navíc to musím ještě vymyslet:-)
Pokračování o Alici..
mattoni.uz.neni, 01.02.2007Tipy 0 | Čteno 466x | Komentáře 2
Nina McRaien je hezká,inteligentní.Žije v Americe.Má staršího bráchu,kterému je 18 let.Rodiče Nini jsou velmi zaneprázdněni a proto si kupují Ninu všemi trendy a vymoženostmi.Nina zatouží však po životě normálních středoškoláku v ČR potká tam lásku?
Počínaje dneškem začínám příběh psát formou deníku. Deník-část 1. -Leden.
Myslela jsem si, že to skončí, ale ono se to zase stalo ... :-(
Křičíš, „Nech mě,“ ale on se jen otočí a roztříští tě znovu, znovu si tě přiváže, znovu ti zavírá víčka, znovu ležíš na pokrývkách, v loužích krve, a on se na tebe usmívá.
Jednou jsem měla depku a zplodila toto. Je mi jasné, že to není nic moc. Díky za komentáře
Omlouvám se, ale špatně jsem odhadla délku kapitoly. Takže budou ještě dvě pokračování...:))
Nina McRaien je hezká,inteligentní.Žije v Americe.Má staršího bráchu,kterému je 18 let.Rodiče Nini jsou velmi zaneprázdněni.Nina zatouží však po životě normálních středoškoláků v ČR,kde žila její matka.Potká v ČR tu pravou lásku nebo jen zklamání?
Můj román bude určitě na pokračování,protože je velmi dlouhý.Pojednává o dívce,která je ze zámožné rodiny a přeje si poznat život normálních středoškoláků,ale tak aby nebyla poznána.............................................
"... Seděl jsem na patníku, díval jsem se kolem sebe, když najednou..."
Když ani dvě šance nestačí...
...„Tak dobře. Ale vůbec…“ najednou jsem spatřila, jak blesk udeřil do stromu. Ten se přelomil a začal padat. „Co?“ zeptal se Filip a podíval se na mě. Když uviděl zděšení v mých očích, podíval se stejným směrem...