Nalezeno 51 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Je to takové menší dílko původně myšlené jako písnička v podobě duetu později vypuštěním jedné části změněna spíš do básničky.
O tom, že nekteré věci jsou marné, osud si nás vždycky najde. - konečně upravena a editována =) teď už je to víc ono...
Díváš se na mě, ale nevidíš...
Prostě jen obyčejná básnička, nic extra, jen vyjádření toho jak jsem se onehdy cítila.
Čekání na něco, co se nedostaví
Prostě pocitovka z mého každodenního života. Jistě to spousta lidí bohužel zná.
Mno,nevím zda je to tak úplně básnička, ale má to k tomu asi nejblíž. Je to psáno životem, jak se tak říká a prostě to ze mně tak nějak vyplynulo po pár prožitých událostech. Snad by se vám to mohlo líbit, myslím, že patří mezi mé lepší =)
Láska se měří na vteřiny. Na co se tedy měří bolest?
Jen taková blbost o holkách co berou jiným chlapy.
Kolikrát může člověk dát poslední šanci???
Taková nostalgická blbost co mně napadla, když jsem umývala bahno z bot, které tam zůstalo od navždy již posledního vášnivého večera s jedním zadaným.
Psána jedné osamnělé noci, proto noční =) O tom jak to vypadá po té, co skončí dlouhodobý vztah a přesto tam něco zůstane...
Takové obrazné přirovnání ,,otravných" holek... Za komenty budu ráda, vím, že to sice není nic moc, ale myšlenka se cení, ne? =)
Napsáno po té, co jsem cestou domů viděla zoufalý pár. Kluk křičel na holku a ona brčela. Není tak lehké se odpoutat. BTW: Může se zdát přespříliš negativní a protimužská, ale to jsem prostě já.
Hodně depresivní o tom jak to vypadá uvnitř po té, co jde člověk dál, protože ví, že musí...
Předem chci napsat, že vím, že oňm , které zde použiji je ošklivý patvar, ale nějak se mi tam hodí. Jinak je to takové menší sebepřesvědčování : )
Vše co mám a i přestou tu něco chybí
Nevím co sem napsat, prostě jen nesmysl napsaný o nudné hodině...
Prostě si to přečtěte.
Trapné fráze, které se snadno říkají
Vím že je nic moc, ale musela jsem ji napsat. Nějak mě napadla při čtení jednoho dílka, ve kterém bylo, že čas vše spraví...Jak hloupá pohádka pro malé děti, co rády uvěří.
Nevím jak báseň nazvat,proto tak podivný název. Je v ní plno narážek a prožitků,nálad a stesků.
Asi tam bude spousta chyb a forma taky nebude moc dobrá, ale jde mi hlavně o obsah. Doufám, že Vám to dodá trochu odvahy, udělat to stejné, co já. I když je to těžké a chce to čas, tak se nám to určitě každé časem povede byť se to může jevit jinak...