Básně autora sad_girl
Nalezeno 51 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Láska se měří na vteřiny. Na co se tedy měří bolest?
Spolucestující do stanice nalezení
Napsáno v tramvaji, po té co jsem se rozhlížela po okolních cestujících...
Hodně depresivní o tom jak to vypadá uvnitř po té, co jde člověk dál, protože ví, že musí...
Napsáno po té, co jsem cestou domů viděla zoufalý pár. Kluk křičel na holku a ona brčela. Není tak lehké se odpoutat. BTW: Může se zdát přespříliš negativní a protimužská, ale to jsem prostě já.
...I´ll find rest in your arms or in my heart.
Takový pokus o básničku na téma, jímž se normálně nezabývám, ale jež se bohužel kolem mé osoby nedávno několikrát mihlo.
Vždy přijde další a další zima až do skonání a vzpomínky nikdo nevrátí. Co, kdybyste museli žít celou věčnost s tímto vědomím?
Jako název mi posloužila fráze z jedné písničky, jež mi dala inspiraci. Napsáno po shlédnutí filmu Tajnosti, které mně dostalo do divné nálady, proto je i dílko celé divné.
Je to takové menší dílko původně myšlené jako písnička v podobě duetu později vypuštěním jedné části změněna spíš do básničky.
Taková nostalgická blbost co mně napadla, když jsem umývala bahno z bot, které tam zůstalo od navždy již posledního vášnivého večera s jedním zadaným.
O tom, když nás naše životní role předurčují být tím druhým, kterému není určeno být šťastným.
O tom, že přesvědčení by se nemělo zrazovat a už vůbec ne dvojnásobně v jeden den kvůli někomu, kdo nám nepatří. I ono má city...
Prostě jen krátká o odchodu.
O tom, že nekteré věci jsou marné, osud si nás vždycky najde. - konečně upravena a editována =) teď už je to víc ono...
Po noci, která hodně změní... (Prostě o tom, jaký jsou ráno po.)
Taká hloupost inspirovaná přečtením jednoho návodu.
Mno,nevím zda je to tak úplně básnička, ale má to k tomu asi nejblíž. Je to psáno životem, jak se tak říká a prostě to ze mně tak nějak vyplynulo po pár prožitých událostech. Snad by se vám to mohlo líbit, myslím, že patří mezi mé lepší =)
Čekání na něco, co se nedostaví
Prostě pocitovka z mého každodenního života. Jistě to spousta lidí bohužel zná.
Mno co říct, je prostě asi trochu sebelitující,asi dost, já bych to nečetla =) A omlouvám se pokud si to někdo přečtě a pozná v tom svou frázi, někde jsem ji tu četla a moc se mi zalíbila.