Básně autora lampicka
Nalezeno 78 záznamů. Zobrazuji 61-78.
Možná je to málo, co nám čas vyměřil, ale někdy, když zavřu oči, tak aniž bych snila, cítím tvou blízkost..
Někdy míň znamená víc..
Tam někde v mlhovině zoufalství a oparu pročekaných snů tam někde tě mám...tam někde jsi
Tvoji tvář, zdá se, tesal měsíc z mramoru a celá bytost tvá jest jistě dílem jeho, tak bílá a spanilá, dnes v noci dám ti jméno, není na světě síla, která by mě zastavila, chci tě mít, to přísahám...
Celý vesmír dálek dělí naše osudy...
Hladím touhu po těle a ona se...chvěje...
Odevzdal jsi své tělo do mojí moci.Vzpouzej se,naříkej,pros,či plač,nic platno.Moje sevření je neměnné,má touha neukojitelná,má láska bezbřehá.Zmítáš se a prosíš,ale víš,že nepovolím.Neb pustit tě byl by hřích,za nějž moji duši na špalek ved by kat.
stojím stále tam, kde dřív
dnes máme všechno, zítra možná nic, dnes voní nám touha, zítra možná víc...
I scream from top of my lungs...
tak už skoncuj s tím nanicovatým strachem a příjď ke mně blíž....
nezkrotná je touha chtít mít...já tebe.ty mě.
Ještě je čas...
Za trochu naděje šla bych světa kraj...
Proč ty a proč takhle?...Klasická otázka všech čerstvě opuštěných...Třeba mi jednou odpovíš.A třeba už o to nebudu stát.