Nalezeno 12 záznamů. Zobrazuji 1-12.
Patří mezi starší, ale stále ji ještěš dokážu prožít. A stále pro jednoho člověka.
a pro spoustu vzpomínek
vzdávám se, takhle to zřejmě muselo být. Jen mi dej Bože chvíli, abych se zase sebrala.
jak netradičně vyjádřit vše nejlepší :)
Kdo to stojí před mým zrcadlem?
Ta postel není moje a neumím pěstovat rostliny. Já že jsem někdy pila víno? A z fotek na zdi se mi zvedá žaludek, tohle individuum, co tady stojí nenávidí lidi. A ty sluneční paprsky, co dopadají oknem taky nejsou moje. Moje tady není nic.
Tenkrát, když jsem nic nevěděla, mi bylo líp
jen troška pocitů, které prostě jednou za čas musejí vyplavat na povrch, spíš psané pro sebe, než pro kritiky
k básnění potřebuje člověk často silné emoce. Ty přicházejí nejčastěji s láskou a nebo bolestí. Tak proč tyto dva prvky nespojit?!
Ani s dlouhým copem se necítím nijak jinak, pánové (a dámy).
aneb panu Sekaninovi :)
V nezkrotném hladu utíkám a hledám. Jen drobky dostala jsem ke snídani a k večeři slzu hořké vody. Ještě chvíli a začnu výt hlasem vlčím... vrčet příště a popříště rvát tesáky... neboť kde je hladu, je i zoufalství. A já hladovím ...
omylem smazané dílko - Bobi děkuji ti za vše!