Nalezeno 120 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Desátá báseň ze sbírky Květinové miniatury.
(Miniatura, hříčka » Ze života)
Jedna čiperná miniaturka, zplozená, jak název pravdivě vypovídá, nedlouho po půlnoci.
Třeba časem začne připomínat ten původní.
Bylo tu, není tu; má smysl se ohlížet zpět, avšak nikdy ve ztracených nadějích. Buď volný.
Přiznání předestřené na čistě prostřeném ubruse.
Po kratší mezeře přicházím protentokrát s něčím zádumčivým. Nyní už je lépe, člověk se jen občas bojí, aby ostatní nepoznali, kým doopravdy je...
(Miniatura, hříčka » Ze života)
Když člověk zjišťuje, co už dávno tušil. Zahradníci pochopí.
V duši bordel, jarní úklid v nedohlednu.
Taková deštivá maličkost.
Této drsné (avšak pouhapouhé) alegorii již brzy bude rok. Některé básně mají ten charakter, že se s nimi člověk dokáže ztotožnit v různých obdobích svého života. Tato je jedna z nich.
Filosofický eintopf točící se kolem všeho okolo i uvnitř. Smím prosit, čiperný tanečníku? Inu, polku bych si zatančila ráda.
Nadějná. Křehkou ledovou krustu rozehřálo Slunce. Nechť svítí na cestu i vám.
Čtvrtá báseň ze sbírky Květinové miniatury.
Odpusť, příteli, a opatruj se.
Repríza zářijového Podzimněžnění. Nechť v tyto chladné dny prohřeje a potěší i vás.
Velmi (poz)volně veršovaná.
Rudé tulipány ve váze na okenní římse se uzarděly a rozkvetly.
Nebojte se podat svému soupeři ruku.
Hrátky se zvukomalbou.
První báseň ze sbírky Květinové miniatury (krátká díla s tématikou lásky, inspirované či přímo vycházející z jazyka květin).