Nalezeno 33 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Filosofický eintopf točící se kolem všeho okolo i uvnitř. Smím prosit, čiperný tanečníku? Inu, polku bych si zatančila ráda.
Poměrně všední konverzační překážka, která však při dorozumívání se skrze sociální sítě roste do výšky a mohutní do šířky. Zkrátka - znáte to.
{Zadejte výstižný dvouslovný název}
A opět vzletné parafráze. Kdo uhádne, je hoden zlatého bludišťáka (nebo snad raději červeného tulipánu?). Báseň se na Literu měla původně objevit 17. 2., aby zapadla do schématu tří po sobě jdoucích básní. Přidávám alespoň zpětně.
Podivné myšlenky plavou mou hlavou v době, kdy by se ještě měla ve sněních nacházeti. Aneb absolutní (fantastická) anarchie. Třeba se vám zalíbí navzdory své délce.
Když na duši sněží...
O tulipánu. Zlehka navazuje na předchozí báseň.
Rudé tulipány ve váze na okenní římse se uzarděly a rozkvetly.
Nebojte se podat svému soupeři ruku.
Přihazuji jedno prosté, pár měsíců staré povzdychnutí si nad svým nezměrným přírodovědným antitalentem (ze života gymnazijního studenta) :D.
Po kratší mezeře přicházím protentokrát s něčím zádumčivým. Nyní už je lépe, člověk se jen občas bojí, aby ostatní nepoznali, kým doopravdy je...
Děkuji ti za něj.
Stačí jediný pohled - a já už nevím, kam s tím svým...
Jak dlouhá doba je třeba k tomu, aby od malého plamínku chytlo jedno zamilované srdce a od něj pak i celá bytost? Velice krátká. (Další nenáročné veršování o lásce.)
Zachycení pocitů z dvou odlišných cest olomouckým parkem.
A všechno kolem ustane. Kdyby to tak mohlo být napořád.
Nadějná. Křehkou ledovou krustu rozehřálo Slunce. Nechť svítí na cestu i vám.
Kapičku zrenovovaná postarší báseň zkušebního formátu, hýřící starostmi o milovanou osobu. Každý máme někoho, pro koho bychom snesli modré z nebe.
Jedna bolavá zářijová. Název mluví za vše. Každý si již určitě někdy něco podobného zažil.
Co skrývá duše mé oceán, to sotva kdo ví...