Nalezeno 74 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Z těch několika dopisů pro nikoho...
Na dobrou noc...
Stává se, že některá přátelství se pod vlnobitím času rozpadnou; některá kamarádství nemají čas nebo možnost uzrát do plnohodnotného přátelství a jindy semínko kamarádství ani nestačí zakořenit. V každém případě se rozluky dějí nejen mezi páry...
...ustanulo ve svém věčném pohybu a změnilo rytmus svého směřování...
...*dávný, svým způsobem prorocký textík; možná to znáte také. Trochu vyčpělá úvaha, ale co pro vás představuje domov?
...*také již coulem ohmataná, z doby srdce na obrtlíku... a vyslána do neznámého pole za Básníkem, který mě v té době prvně oslovil.
...*když už se pohybuji na vlnách smíchu, posdílím tuto... zabarvenou dorůžova :-). Je-li tu někdo náchylný k přeslazení, tak bacha... Nicméně věděli jste, že lišky umí vrnět?
...*sáhnu do hlubin věků, kdy jsem při odpoledním vyučování na gymnáziu namísto dávání pozor koukala z okna na panorama Olomouce – a tu mě napadlo, jaké by to asi bylo, kdyby se na jedné z těch četných věží ocitl zavěšený za kalhoty náš pan ředitel...
...*z období Zápisníku, šla rovnou do šuplíku... takový dovětek k "Odepřenému" :-).
...*neboť mě učí skutečné lásce, ale učí mě také skutečně milovat.
...neb jsem tehdy nevěděla, že si jde vybrat...
...a já, ve dvojích peřinách, zaháním ježící se chlupy na předloktí...
...ach, Kájo, ty velikáne, málokdy se ohraješ... snad nezaváním kýčem :-).
(Miniatura, hříčka » Ze života)
...jen bůh a já za zrcadlem...
...to jsou ty duše smutných dětí...
...a duše dotkla se druhé...
...střety dvou duší pod štítkem nekompromisní...
o touhách nebeských i pozemských
...za oponou jsme totiž všichni sami... *to jsem tak přemýšlela nad jedním filozofickým textem.
---je srpen a čas stojí.---
...i nebyl tím, kdo bezmezně toužil po zteči...