Nalezeno 76 záznamů. Zobrazuji 41-60.
Smích léčí smutné lidi....a ty veselé ještě víc(moje první "směšná" básnička)
Píši nejspíš o něčem co unáší mě,ale asi nikdy nezjistím co to je,protože mám jednu věc ,která mi v tom brání...
...miniaturní chvíle v životě...
Všechny texty ,které stály za něco víc a byly pro mě důležité byly pošpiněny a zneuctěny lidským slovem a to je mocná zbraň.Obzvlášť proti poezii.....Víc se k tomu vyjadřovat nechci
To je ta dnešní zpověď _ lásky,vzpomínek.Pomalu se mění v melanchóliji
Tohle není láska....
pro mého největšího muže,který si tuhle báseň asi nikdy nepřečte
Nechce se mi to nějak rozebírat.Prostě si to přečtěte.Jednoduše řečeno.Situace se odehrává u stolu a je mířena z pohledu mužského vnímání,
....z mého večerního psaní.....
už mě ten osud štvě...nejde si ho nevšimnout,jak spřádá svou nit a my se za ní jen tupě držíme.Báseň je to strašná,ale prostě jsem ji musela napsat
Déšť mi občas pomáhá,když chci na něco zapomenout a nebo vzpomenout
Říká se,že člověk se nejlíp pozná,když jede někam sám.Myslím úplně sám.........Tahle je trochu starší,ale ono je to vlastně úplně jedno.Pořád mám na to stejný názor....
..........umění někdy bolí.........
Člověk by měl asi zvládat tyhle dvě věci....naučit se odpouštět a opouštět
Je to právě ta chvíle před dalším výtvorem v naších hlavách.....
uŽ VLASTNĚ NEPÍŠI o ničem jiném než o nĚM ... ale to mi nepomůže
...jednou v noci...