Díla autora Calypsó
Nalezeno 88 záznamů. Zobrazuji 61-80.
Svět už není to, co kdysi býval.
Moje duše jenom k temnu spěje Všude plno smutku, beznaděje.
Člověku, kterého si nesmírně vážím a kterého zbožňuji a obdivuji. Byl zázrak, že jsme se potkaly. V tak velké štěstí jsem ani nevěřila.
Vyznání městu
Ještě jedna naštvaná
No. Jsem zase tak psala, jak se mi chtělo. Takže sekvence mých rýmů jsou nezařaditelné:)Ale dobře se mi to recituje:)
Do trojice (Jurovi, Rebelce, Kubovi)
A tak to cítím, není to objektivní, ale co mi na tom sejde, když to takhle cítím?
Líčení - Vsetín. Docela dost se mi líbí:) Asi je to tím, že jsem mohla srdcem psát o mém milovaném Vsetínu. Na začátku je trochu sarkasmu, ale naštěstí to češtinářka přijala dobře.
NEvím, žádná anotace mě nenapadá
Další pro můj milovaný Vsetín, tentokrát náladovka
Crrr.. Jste jedním z těch studentů, kteří odpočítavají vteřiny od pondělní osmé, do páteční čtrnácté hodiny? Přečtěte si tuhle úvahu. Byla psána do Mladé Fronty DNES, a z její mladické nerozvážnosti nebyla otisklá. Přesto stojí za to.
Proboha...je to fakt příšerně černé a pochmurné, na druhou stranu to má přesně takovou formu, jakou to má mít. PO technické stránce se mi to fakt povedlo, i slovně, ale ta atmosféra, ten ráz!!:(
Zase jsem potkala toho démona s medovýma očima.
Vzniklo před pár týdny pro jednoho klučinu kterého jsem celým srdcem milovala
Taková rýmovačka postdvacetiletého šoldy co prostě neví co je jeho budoucnost :)
Zas je to trochu zpěvnější. Prostě pravda no..Sem se odmilovala. (((...skoro úplně))
Tahle bázeň vznikla ve chvíli, kdy mi bylo opravdu špatně.
Ani nevím, jak to tvořím. Napadly mě první čtyři verše a pak už to šlo samo
Je to má zatím nejotevřenější báseň. Vymsylela jsem si ji "na kůži" kvůli recitační soutěži.
Jaj...tohle vzniklo pro jednoho člověka který změnil můj život. Trochu sadistické. Posuďte sami.