Výběr autora die4roses

Poslední paprsek
přejel mi po tváři.
Zahřál mě slabounce
a zmizel do dáli. Nandal jsem kapuci,
ruce dal do kapes.
Zmizel jse

Pravdu jsem objevil
ve vlastním stínu.
Dech se mi zatajil
...

Prošel jsem skrz,
skrz vlastní podstatu.
Poznal jsem smrt,
ÓM v tichém oblaku. Otevřel jsem bránu,
existence všeho.
Zažil js

Šlapem si životem,
každej svym tempem.
Chodíme po špičkách,
na konci stejně krach. Žijeme jen tak, na omak,
kolikrát je všechno n

Znáte jí všichni,
nejde jí zastavit.
Mít všechno v režii? (hah)
Myšlenkou hlavu si prostřelit. Přijmout ten okamžik,
možná i zavz

Plazím se s tváří zjizvenou,
ve stínech pouličních lamp.
Duši mám dávno ztracenou,
jsem sobě vlastní klam.

Snažím se najít c

Vyřezal jsem si z kůry lodičku,
z listu a klacíku vyrobil plachtičku.
Pustil jí po vodě, v potoce u chaty,
koukal kam dojede, ten škune

Bedlivě čti, nech se jen objímat,
každičkým slovem budu tě napínat. Vezmu to od lesa, tam kde je klid,
v hlubokém tak, že nepotkáš lid. Kd

Na hranicích tvých rtů,
cítím dotek všech snů.
Slyším tu ozvěnu našich dnů,
kam nikdy nedohlédnu.

Srdce hraje mi m

Život je protkaný vesmírnou nití,
na cestu hvězdy nám z oblohy svítí.
Tolik je na světě nádherných lidí,
překrásných míst, co člo

Už je to dávno,
kdy na krku jsem nosil klíč.
Do okna paneláku volal: "Mámo!"
a ona hodila mi dolů míč.

Tehdy jsem

Prošel jsem spoustu lesů,
přebrodil mnoho řek.
Spatřil jsem stovky vynálezů,
slyšel nespočet historek.

Poznal jsem

Na kopečku sedím,
vítr tiše vane.
Myšlenky se honí,
v hlavě rozedrané.

Pozoruji z dálky,
svou obnaženou duš

Občas si v noci potají,
otvírám vrátka k minulosti.
Mám rád když čas se zastaví,
ve svojí plynulosti.

Vzpomínky st

Klaním se noční obloze
a záři blikajících hvězd.
Ta krása zdá se jako iluze
na jedné z nekonečných cest.

Objímám t

Znám tě už tisíc let,
z dob kdy jsem poznal svět.
Jsi tu vždy se mnou,
i když mám náladu temnou.

Objímáš moje myšl