Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Novoroční přání Járy Cimrmana Publikoval(a): Aurelian | Povídky » Humor
Díky moc za sdílení i přání,
sice se neřadím mezi přední znalce Járy Cimrmana, každopádně mi to k němu sedělo, jako kámen na pomník. Taky vše nejlepší do nového roku, ať je všechno zlé pro něco dobré.
Zlaté sele Publikoval(a): Souputník | Básně » Ze života
Díky moc za sdílení,
řekl bych, že se v tom dá najít opravdu hodně, věřím že to byl záměr. Vždycky si užívám dvoj i troj-smyslné obrazy, prostě poezie :)
Kdybych byl... Publikoval(a): Souputník | Básně » Ostatní
Díky za sdílení, těším se na případné druhé kolo :)
Epigana - Brány Balthary II - Ostrov není hluchý Publikoval(a): Lior Thane | Romány » Fantasy
Zdravím,
díky za sdílení. Stále mě baví obrazotvorná přirovnání. Děj je pozvolný, ale už vidím nějaké zajímavé možnosti. Hodně mě baví koncept živého ostrova, který je "na lovu". Veliká záhadná bytost, co se projevuje v podrobnostech jako stín v kaluži nebo pohled havrana na římse. Někdy mi to přijde jako hodně lyrické psaní, což nemyslím jako výtku.
Úplně jsem nevěřil tomu, že v celém přístavním městě s pevností atd je jediná krčma, která na to ani moc nevypadá. Úkol najít ztracenou sestru působí trochu jako z počítačové hry. Také Mella se mi zdála v něčem hůř uvěřitelná podobně jako tisk propagandy. Netvrdím, že by to nemohlo být v té době, to mě třeba baví na Zaklínači, že má svou básnickou licenci na "středověkou" společnost. Mám rád jeho pomrkávání, když řeší dnešní problémy ve světě Zaklínače, ale tohle byla taková první narážka.
Rád se podívám ve volné chvíli na další díl. Máte v plánu směřovat k vydání knížky?
Pokusná zvířata Publikoval(a): Souputník | Básně » Smutné
Ach ovej, jak chytlavé jest,
v básni skladu dáti svou čest.
Marnivost nad marnivost,
kde skrývá se, kde hledat,
soucitu ctnost?
Děkuji moc za Vaši báseň.
Včelařka: O Ztělesnění strachu Publikoval(a): Blackbee | Romány » Fantasy
Děkuji moc za vysvětlení. Asi chápu co jste tím chtěla naznačit. Žel, s tím konceptem se mi těžko souhlasí. Přijde mi to založené na tom, jak jsou duchové jen neosobní síly neschopné prožívat, ale tělesné bytosti osobnosti, nabývání poznání víc skrze zkušenosti než podstatu věci a tom, že má jeho strach původ někde mimo strach. Také pohled, že Strach nabývá tělesnou podobu díky lidské víře, velice duchovní záležitosti. Z nás realita nepochází. Nedáváme věcem fyzicky existovat jen tím, že se k nim upínáme. Můžeme si budovat vzdušné zámky jak chceme, ale na oblaku se tím nic nevystaví. Když zavřu oči realita nezmizí, skutečnost není na mě závislá, nejsem Bůh.
Je to dost zásadně jiný pohled na svět. Tělesnost mám spíš spojenou s pudovostí, naslouchání tělu víc než duchu, čímž jedinec spíš ztrácí osobnost a je podobný zvířatům. Naproti tomu máme velice osobní a pouze duchovní andělské bytosti.
Proto mě to tolik vyhazovalo z příběhu. Řekl bych, že je těžké jít proti principům, které jsou vás tak hluboce zakořeněné, že nad nimi ani pořádně nepřemýšlíme. Je to vaše dílo, nemusíte souhlasit, ale chtěl jsem sdílet, z čeho pramenilo mé zmatení.
Artarova dobrodružství: Čest nad zlato 4. Publikoval(a): Aurelian | Romány » Fantasy
Ahoj,
díky za sdílení. Vypadá to, že ses nebál vyvolat víc otázek než odpovědí. Jsem zvědavý, jak to bude pokračovat.
Bavil mě rozhovor mezi Artarem a Ulamem, kde se dozvěděli od toho a ten zas od toho atd. Pěkný detail. Taky ta záhada s vozem mi přijde jako zajímavý nápad. Užil jsem si přemýšlení, kdo tam bude.
Začátek se mi znovu zdál o něco delší. Zdá se mi, že až při prvním rozhovoru se začne příběh odvíjet. Čekal jsem eskalování konfliktu s gardisty, ale naopak se uklidnil. To je pro mě trochu nezvyk.
Úplně jsem nerozuměl tomu, co vlastně byla ta klíčová informace, jakou prozradili lučištníci Artarovi.
Pak jsem trochu nevěřil tomu, že jen tak nechají Artara vstoupit do tajnůstkářského vozu. Chyběl mi tam konflikt. Napětí. Jako by vlastně nebylo důležité, aby ta osoba zůstala v tajnosti. Artar nemusel překonávat žádnou překážku, aby prokázal své slovutné (super výraz) kvality. Rád bych viděl, aby měl právě konflikt s Rísanem a musel se dovnitř vplížit uprostřed noci, aby zjistil, kdo je tam. Čekal by nějakou zbraň, heretika nebo poklad a ona tam žena. Nejlépe, aby se ten vůz objevil už dříve jako záhada a ne hned v té samé kapitole. Jsou to ale jen mé nápady :)
Ať se daří (nejen) v psaní.
Subnautica fanfikce 2. kapitola Publikoval(a): Charlie | Povídky » Sci-fi
Ahoj,
díky moc za doporučení.
Rozhodně je to jedna z jeho velmi silných stránek. Dobrý trik. Až do Bouřkové sezóny jsem to tolik nevnímal, jen místy, ale u Rozcestí Krkavců mi přišlo, že už to přehání. Je tam scéna, kde koňský handlíř vede celou dobu monolog a Geralt se v podstatě jen zasměje na konci. Trochu mě to vyhodilo z příběhu, moc jsem v tom viděl autorovu ruku.
Díky ještě jednou, ať se daří (nejen) v psaní.
Artarova dobrodružství: Čest nad zlato 3. Publikoval(a): Aurelian | Romány » Fantasy
P.S. Mrzí mě, že jsem cestou zkomolil jméno hlavní postavy, Artara. To je moje čtenářská „slepota“. Mám se jmény hodně nevyřešených záležitostí.
Subnautica fanfikce 1. kapitola Publikoval(a): Charlie | Povídky » Sci-fi
Chápu. Nevím, jak jsi na tom s angličtinou, ale můžu doporučit podcast The Next Draft pro nějaké tipy na editaci.
Díky za komentáře, ať se daří (nejen) v psaní.
Subnautica fanfikce 2. kapitola Publikoval(a): Charlie | Povídky » Sci-fi
Díky moc. Sapkowski na dialogy hodně spoléhá. Někdy, obzvlášť teď v poslední knížce, mi to přišlo trochu moc, ale on je, narozdíl ode mě, světoznámý autor :D
S GOT souhlasím, taky jsem to ale četl dlouho zpátky. Možná bych někdy toho Conana zkusil. Tahle známka mi chybí do sbírky...
Ať se daří i tobě (nejen) v psaní.
Artarova dobrodružství: Čest nad zlato 3. Publikoval(a): Aurelian | Romány » Fantasy
Ahoj,
díky za sdílení. Jsem rád, že jsi přidal další kousek. Zrovna jsem obědval, ale i tak jsem chtěl, aby Atar sehnal něco k snědku. Příjemná odměna na konci, obzvlášť, když se mu předtím nedařilo :)
Tahle kapitola se mi zdála šitá trochu moc rychle. Začátek mi přišel lehce zdlouhavý, ale nic hrozného. Trošku se opakuješ, nevím, jestli je to schválně: „napříč polemi se upracovaní rolníci lopotí na polích a pak ještě jedna zmínka o tom, jak pěstují obilniny a zeleninu, stáda se pasou na pastvinách". Za mě to prodlužuje citově nezabarvený popis krajiny a jejích obyvatel, jen abychom se dozvěděli, že má Atar raději tuhle krajinu než nenáviděné hlavní město. Hned potom se dozvídáme, že zastavili u vesnice, kde chovali dobytek a připravovali zásoby, aby z nich teď pohostili vojáky.
Za mě pěkně vymyšlené složení armády, kterého Atar hned využívá. Je fajn, že nevyprovokuje konflikt, ale má smysl pro humor. Sám jde za cílem a překonává překážky právě díky cti u vojáků nepřítele. Dialog mi zněl, alespoň ve druhé polovině přirozeně.
Subnautica fanfikce 1. kapitola Publikoval(a): Charlie | Povídky » Sci-fi
Zdravím,
děkuji mockrát za zpětnou vazbu, ta je vždy vítaná. Chápu tu touhu po společnosti. Souhlasím, že by to mohlo být v něčem náročnější, ale zato živější. Příběh ještě neskončil.
Originální příběh je v tomto ohledu ještě horší. Dostáváte zprávy od jiných modulů, ale vždy, když tam připlujete, nikdo v nich už není. Jen díra ve stěně vám oznámí, že vás někdo těsně předešel. Nacházíte trosky s nahrávkami těch, co už jsou pryč. Poznáváte je skrze pár osobních věcí a poslední slova. Samota vyvolává touhu po někom dalším, takže jste nakonec vděčný i za umělé hlasy PDA nebo vozidel, za rybičky v akvárku nebo v moři, jen když vás nechtějí sežrat. Myslím, že je to jedna z motivací k záchraně/návratu do civilizace. Za mě velké téma originálu. Možná chtěli tvůrci poukázat, jak veliké bohatství znamená mít někoho vedle sebe. Dnes na to, myslím, zapomínáme.
Jen ještě jeden dotaz, prosím. Byl příběh srozumitelný nebo by si žádal podrobnější vysvětlení?
Předem moc děkuji za odpověď.
Mějte se, ať se daří i Vám (nejen) v psaní.
P.S. Děkuji za sdílení Vašich básní. Ještě nemám všechny přečtené, ale zatím na mně každá zapůsobila.
Žoldáci Publikoval(a): Souputník | Básně » Ze života
Ani já nepatřím k těm, co si dnes říkají Svědkové Jehovovi, nesouhlasil bych ani s jejich určením, ale souhlasím, že pokud by nikdo nechtěl bojovat, nebojovali bychom proti sobě. To je logické.
Věřím, že jednoho dne nebudou zbraně potřeba. Jak se ale k tomu dní dopracujeme pokud nebudeme chtít bojovat na správné straně proti zlu? Jsou tací, kteří si neberou servítky, je jim jedno jaké následky mají jejich činy, hlavně že si prosadí svou. Co sebeobrana? Co ochrana slabších, kteří se nemohou sami bránit? Ochrana rodiny, přátel, známých i neznámých?
Slyšel jsem, že jediné, co potřebuji zlí k moci, je to, aby hodní nic nedělali. Neříkám dělat to samé, oplácet zlo zlem, ale i pokud někdo přemáhá zlo dobrem, používá zbraně. Často mnohem mocnější a nebezpečnější než ty tělesné. Ze lži nás vysvobodí pravda. Není ale nic silnějšího, co by nás vytrhlo z rukou pravdy...