Nalezeno 3286 záznamů. Zobrazuji 1861-1880.
Kdo žije v tajemném Meliorském klášteře a co oznamují jeho zvony ?
Cestovat s ním bylo osvěžující. Konečně se nemusela přetvařovat a skrývat svoje vlčí já. Jedna věc ji ovšem tížila. V jeho společnosti měla takový... zvláštní pocit. A nevěděla, jestli to je dobře nebo ne...přeci jenom...byl to lugar
tak jak jsem slíbil
Hra neskončila. Vrací se všichni hráči, i ti, kteří jsou mrtví. V laboratořích Říše je stvořeno monstrum, které má obtížný úkol. Avšak samotné monstrum je hnáno touhou po pomstě...
Toto je první díl z mé trilogie Ústav. Děj se odehrává za dob 2. světové války. Prosím o komentáře, abych věděl co a jak
Je lehké skončit takhle...
chvilkový nápad a takový dárek k vánocům ode mě vám všem
Na přání něterých z vás jsem napsala pokračování dílka "Už jsem připravená"
nerozhodná holka v mezidobí bez majáku, 23.12.2008 Tipy 2 | Čteno 243x | Komentáře 1
"Psychedelická" povídka. --- Kdyby vás nudil začátek, přeskočte.
Stála před důležitou volbou. Zůstat, či odejít? A zvlášť s někým, kdo se ji jednou pokusil zabít a přiotrávil ji...a přesto se rozhodla. Vlastně... ani neměla na výběr - vlk v ní jí jasně ukázal správnou cestu...
...Rozpřáhla se, aby mu jednu rovnou vrazila. V tu chvíli ovšem chytil v letu její rozpřáhnutou pravačku a v mžiku jí zkroutil ruku za záda. Wyrfel sykla bolestí. „ Varoval jsem tě.“ Zašeptal jí tiše do ucha, až ji zamrazilo v zádech...
Byl večer...bledý měsíc v úplňku poskytoval jediné osvětlení tmavé cestě, po níž sebejistě kráčela drobná dívka. Kdesi v dálce zavyl vlk. Dívka se pouze pousmála, "no konečně.."zamumlala a v sytě žlutých očích se jí až rozverně zalesklo...
S příchodem těch cizinců se její život měl náhle a drasticky změnit, a těžko říct, jestli zrovna k lepšímu... a co bylo nejhorší...ona to nevěděla
... 7. kapitola... část 2
...7. kapitola... 1. část
Lyrika... Jak já ji miluju... :)
Ta slečna z ústředny, 20.12.2008 Tipy 5 | Čteno 209x | Komentáře 0
...kapitolka 6... je kratší... a vy nekomentující se styďte!!!vrrr...
Po těchto neradostných událostech konečně Jan a Pavel přišli domů a usnuli.Druhého dne Jana napadlo že si nasadí amulet který našel,také tak učinil.Byl zvědav co se stane,když si ho nasadí v té jeskyni a navíc za úplnku.Také tak učinil,ale musel počkat...
"Nombre de Dios,"vykřikl lovec vyděšeně. "Vyšších mocnostích se nedovolávej - stejně ti nepomůžou,"ušklíbla se dívka a rozpustila si tmavě hnědé vlasy, v sytě žlutých očích se jí zelesklo. Chvíli na to lesní ticho protl lovcův výkřik.
„Jediný způsob jak porazit silnějšího nepřítele je obrátit jeho vlastní zbraně proti němu.“ - část šestnáctá, kterou věnuji Hobitovi (alias Jeronýmovi) za podnětné názory a pomoc při dolaďování některých pasáží a Pavlu D.F. za všechny ty korektury a rady.