Návštěvnost
Básně autora Cryoman
Nalezeno 37 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Malum memoriale obduco. Někdy ty nejobyčejnější věci, mají tu největší sílu hýbat světem.
Kde nejsou sny, není víra, kde není víra začíná smrt.
Nové obzory jsou ducha hodny jen tehdy, zapomeneme li na vše co tvoří celek sudby.
Pro všechny ty co jsou zklamáni.
Za sny, za víru, za lásku. Za život který bych chtěl žít.
Ten dokonalý okamžik, kdy čas se zastavil a dalo se v něm žít. Ten okamžik byl celým vesmírem.
Pod mohutným dubem, staletí kříž z kamene vytesán je, dvě ramena vítají tě říkajíc: "Pojď blíže, vyprávěj mě svůj příběh".
Nejde jen tak zapomenout!
Hledáme smutek a bolest, jen aby jsme mohli okusit radost a štěstí. A když najdeme tohle šílenství, nevíme co s ním.
Nedotýkej se mě! Vynechejte aspoň na chvíli zákony a dogmata styčné doby. Přijměte na jejich místo paradoxi, zapomeňte na vše na čem Vám záleží a přijměte jen svojí podstatu. Jedině pak dokážete ovlivnit a nebýt ovlivněni!
Běda poraženým, ve stínu zkázy oni budou těmi, kdo na vrcholu slávy stát budou, a diktovat světu vládu nad ním.
Záleží na čase, když za zrcadlem je? Záleží jak čas běží?
Kdybyste chtěli stvořit bytost, která by měla všechny nejlepší lidské vlastnosti, věřte, že by to nebyl člověk, ale obluda neschopná normálního života.
Za bezesné noci bez lásky a mojí babičce
Když vítr vane za okny a pohrává si s lístky spadlých ze stromů, zima je taková že se dere do každého rohu, když plameny v krbu tiše plápolají a je slyšet jen praskání dřeva, když venku vládne temná noc, pak jistě pochopíte tyto slova.
Když život jde pozpátku.
Jen jsem to potřeboval někomu říct.