Nalezeno 282 záznamů. Zobrazuji 221-240.
Popravdě, ony ani nikdy kamarádky nebyly, to já si to jenom přála... A naprosto vůbec se M. nedivím, že s E. už nechtěla mít nic společného.
Úkol zněl - napište cokoliv na jedno písmenko.
Říkali mi, že se mám radovat, tak jsem to pojala po svém.
Existuje asi jen jedna osoba, která ještě ví, co ta básnička znamenala, no, pro nápad ji tu ponechám.
Pro kamarádku, pro kterou jsem byla spíš přítěž. Ale já ji měla opravdu moc ráda.
Myslím, že anotaci to ani nepotřebuje, stále pocitová, stále z těžkého období. Protože přátelství je jediná věc, která mi může vždycky pomoci.
Ono by to stejně nešlo... Škoda, bylo by to krásné...
Všechno odplyne, to dobré, ale i to zlé...
"Budu bloudit vesmírem, aniž bych nalezl místo, kde by moje srdce mělo klid."
To je jenom soupis omluv za něco, s čím jsem stejně nemohla nic udělat. Abyste viděli, jak se dokáže puberťačka trápit a sama sebe deptat...
Šílenství, který mě svíralo každý den. Přestala jsem cítit...
Kéž by, kéž by, kéž by nám tohle bývalo vyšlo... Přála bych si to.
Pro někoho, komu bylo smutno.
Vždy mi pomáhalo psát, když něco bolelo tak, že jsem se cítila takhle a hůř...
Byla to dvojčata,kdo pochopí...
Že se zase trápíš. Že ti nemůžu pomoci. Asi to nechápeš.
Tohle byla v pubertě moje denní realita řekla bych, byla na mě naštvaná snad nonstop.
Rovnou se přiznávám,inspirovala mě jistá slečna,která tu psala báseň Lenka... Moc se mi líbila a tak píšu něco podobného pro mojí kamarádku.Slečně se omlouvám, je to její nápad, moje jsou jenom slova a věnování.
Byly to hodně zlé stavy, kdy jsem nedokázala k nikomu nic cítit. A to mě strašně zraňovalo. Je to už dost let, ale zapomenout se to nedá ani tak.