Nalezeno 56 záznamů. Zobrazuji 41-56.
Nešlo mi ani tak o verše jako spíš o obsah... Pokusila jsem se popsat pocity, které mám vždycky, když sedím v tom našem parku na lavce :-)
Zamyslela jsem se při pohledu na noční nebe nad sídlištěm.
Jako by svět byl stvořen pro nic...
Byl to pokus o automatické psaní, žádný smysl, pouze volný tok asociací.
Nezlobí se, když dešťové kapky pokrývají louku. Ani my bychom se neměli zlobit.
Mezi ztrátou a uvědoměním si, že se nic neztratilo.
V jednom krásném okamžiku uviděla jsem je.
Tuto báseň jsem napsala 7.9. 2006.
Nevěděla jsem, kam to zařadit :-)
V hodině biologie mozek vyprodukuje lecos.
Ať už vám zemře kdokoli, láska mezi vámi trvá.
Spontánní promluva k příchozímu roku :)
Když se ztratí jediný člověk, který vás měl rád.
Parodie na píseň Miluju od Leoše Mareše.
Když se do slov vkládají pocity...