Básně autora sarycek
Nalezeno 26 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Když ležíte v posteli a nasloucháte slovům noci...
Lidičky a dětičky na který svět dost často zapomíná...Avšak jsou to taky lidi jako my všichni ostatní a tak jim dejme aspoň tu naději na lepší život....
Možná zachránci...kdo ví...
Pro člověka blízkému srdci,duši a celé mé bytosti,jenž láskou a úsměvem mě dělá štastnou...
I když by člověk neměl svůj cit neskryje..a tak prostě miluje...
Takového andílka má snad každý a já za něj děkuji...
nic víc než,že miluji...
Takové zavzpomínaní na sníh a jeho krásy...A samozřejmě taky na hory...
Děkuji,za to že tu jsi,když tě tu potřebuji...
Takový pozemský ráj o kterém mnoho lidí sní...A každému se stane,že jednou se mu celý svět zatočí...
Když člověk hledá a nenalézá,co si z celého srdce přeje....
Jsi pro mě víc než si vůbec dokážeš představit....
Být,žít,milovat a snít...
Bohémem svého vlastního života...
Tohle není moje básnička ale daroval mi ji jeden moc dobrý přítel....A myslím že stojí za to si ji přečíst...Má hodně co do sebe...
zklamání z jednoho človíčka...
Život je dar,který se neodmítá ani nevzdá,protože i když je člověk na dně dna tak se má alespon od čeho se odrazit a dál plout životem....
Závist...jedna z nejhorších vlastností....Ale má a použije ji v životě každej...
K tomu myslim není co dodat..:D
Jednou musíme všichni procitnout...