Nalezeno 101 záznamů. Zobrazuji 81-100.
Tuto báseň sem napsala rovněž včera=) a je o pocity zbytečnosti na světě,myslím,že určitě nejsem jedinou,která se tak občas cítí a vidí vše víc než černě,proto bych chtěla zdůraznit,že nikdo není sám,když nechce a že sem tu pro všechny.No asi tak nějak =)
co k tomu psát =) snad jen,že je to pro mou kamarádku,které si moc vážím a jsem strašně vděčná,že ji znám =)
nemusím ani popisovat dny,kdybych raději nebyla..kdy na co šáhnu,to se pokazí..a kdy kolem věci ubližují víc než jindy..tohle známe asi každý..
..no..tak co k tomu =) snad jen,že sem se už v této básni ovládala a nenechala průchod svýmu vzteku...hezké čtení
...no snad..
...tohle téma nemůžu dostat z hlavy.. =( popsáný můj pocit lidí a hlavně dětí,co jsou na ulici..
Někdy si člověk myslí,že chce málo..a přitom se ve skutečnosti ukáže,že chce hodně...
Škoda,že tento svět není skutečný...vím..po básnické stránce to je nejspíš nic moc..zkrátka vypsané pocity..
...no..asi to raději nechám bez anotace..jen..smíška ironie,vzteku..atak..přeji hezké čtení..teda, pokud to půjde..
..do básničky s formou to má daleko...ale pro mě to jsou prostě pocity, ktery musely ven..je to o tom..že já neslibuji svou perfektnost,dokonalost,neomylnost..a bohužel/bohudík se neumím ani přetvařovat či pořádně lhát..posuďte sami..pěkné čtení
no tak trošku o přemýšlení nad životem..
..z roku 2007..z pocitů/ zážitků z praxe v nemocnici..
Pro tuhle básničku mi byla inspirací jedna opravdu silná bouřka..
Čas se stává bratrem, hodiny sestrou..
..z roku 2006 a ze školní lavice..