Nalezeno 38 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Můj rodný dům tam kdesi na vsi...
Vzpomínky se ozývají čím dál víc.
Jen čtyři písmena v tom slově a hýbají světem velmi mocně...
Seděli za mnou, kluk a pěkná holka a hádali, se, že jí neměl ty dvě děti zabíjet,že ještě chtěla na ně ušít šaty a přestavět pro ně byt.....
Přes okno už koukám na ten svět, bylo mi sedmdesát let...
Krásy není v našem životě nikdy dost.
Možná jsem měla napsat "škoda slov" a bylo by hotovo.
Štěstí nám nepřinese jen nový byt s novými věcmi, ale někdy je to naopak. Záleží s kým, kde a jak žijeme.
Mám ho ráda nade vše, to místo, kde mám kořeny, stárneme spolu v pilné práci a on mi všechnu péči vrací a dělá můj život blažený.
Horké léto končí, ale problém je stále aktuální.
Nikdo nemá čas, na nic a nikoho. A je to stále horší, i když máme rychlá auta, mobily a internet.
O dívce téměř pohádkové..
Naštěstí nevíme, jaký osud nás čeká a kolik času nám zbývá.
S hvězdičkou, vstup mládeži do 15-ti let zakázán.
Heda tady na Literu mne inspirovala, abych zas něco vyhledala v šuplíku, někdy kolem r. 1990.
Určeno těm, kdo mají i v těchto krásných dnech pocit samoty nebo osamění.
Pro Ty, kdo neměli dnes tak pěknou cestu do práce, jako já.
Už to zase poslala, přijede i letos, musíme se na ni připravit.
Pomoz si každý sám.
Nikdy nezoufejte. Život je jako kyvadlo a vychýlí se opět k lepšímu.
Zase bylo chvíli více smutku nežli optimismu.