Nalezeno 88 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Děvko...
Báseň složená ve Vsetíně a pro Vsetín
Moje první optimistická a veselá básnička..žádné temné myšlenky, ani alegorie.
Jde o dialog dvou homosexuálů, ani nevím, proč jsem jej napsala. Každý jsme nějaký..a naše city jsou ovlivněny našim náhledem na svět, který může být mnohdy mylný a sobecký.
Jde o jedne problém, který mě momentálně tahá na dno..nějak se mi zrýmoval. Někdy bych to chtěla zhudebnit. Je to hodně nekvalitní, jako básnicky. Ale o to víc upřímnější.
Dneska jsem dostala dobrou ránu teda...a v takových chvílích píšu.
Člověku, kterého si nesmírně vážím a kterého zbožňuji a obdivuji. Byl zázrak, že jsme se potkaly. V tak velké štěstí jsem ani nevěřila.
Deprese..a ještě k tomu nebe bez hvězd..
Tahle úderná báseň vznikla v reakci na to, jak mi učitelka rozebírala mé básně. Sice hodně chválila, ale hledala smysl a záměr, který mnohdy ani nebyl. Nesnáším rozbory básní, protože podle mě se má báseň procítit a ne rozebrat jak onějaký stroj.
No opouštějí mě přátelé..tak tady máte další sadu metafor
NEvím, žádná anotace mě nenapadá
Taková rýmovačka postdvacetiletého šoldy co prostě neví co je jeho budoucnost :)
Kolik že držím v prázdných rukách
Velmi intimní výpověď, kde je pravdou každý verš ( a proto doufám, že ji neuvidí žádní známí..moc by jim to řeklo). Je psána pro mého dobrého kamaráda Jirku.
Proboha...je to fakt příšerně černé a pochmurné, na druhou stranu to má přesně takovou formu, jakou to má mít. PO technické stránce se mi to fakt povedlo, i slovně, ale ta atmosféra, ten ráz!!:(
Ležela jsem u něj v tichu, nevinná a beze hříchu, dusila se v jeho těle, můza vtrhla do postele ;)