Nalezeno 55803 záznamů. Zobrazuji 31981-32000.
aneb co je a není básník:
Začátek menší série.
Světlo je naděje hlavně v noci, kdy andělé snaží se ku pomoci člověku bílému...
Lost in the middle -23. kapitola
Vyšli jsme z pokoje a on šel první, zkoumajíc chodbu před námi. Dával bedlivý pozor, abychom nikoho nepotkali. Většina upírů byla samozřejmě venku na lovu. Měli jsme dobrou šanci proniknout do sklepení bez povšimnutí.
Lost in the middle -22. kapitola
Věci jsem hodila na postel a lehla si k němu. Zastrčil mi neposedný pramen vlasů za ucho a pak se svými ledovými rty otřel o mou čelist. Zachvěla jsem se pod dotykem jeho chladné pokožky.
Obranný svaz vysílá za Velkou frontu několik ze svých cenných bitevních hvězdoletů. Úkol těchto lodí, má konečně změnit průběh 200 leté války ve prospěch lidí. Může být takové kliše ještě zajímavé?
Nic nevím
Rumová vílenka v bílé mlze.., 13.08.2009Tipy 0 | Čteno 433x | Komentáře 1
Zůstane člověk takový jaký je nezávisle na prostředí? To patnáctiletá Niki zjištuje, vidí sama sebe v několika světech a přitom žije svůj vlastní život.
(Povídky » Horrorové, krvavé, strašidelné, tajemné, záhadné)
Betka zomrela...spolu s jej autorkou...
,,When the man is tired of London, he is tired of life." Samuel Johnson
Mrs.Inspiration, 12.08.2009Tipy 3 | Čteno 434x | Komentáře 2
S minulostí se musí člověk naučit žít.
Tajemný lom skrývá své tajemství a je zapotřebí jej odhalit. Co znamena nález hromadných hrobů? -> psáno v první osobě, doufám, že to nebude tolik špatné.
ellen.fanci, 12.08.2009Tipy 2 | Čteno 471x | Komentáře 0
...krátká úvaha o světě a lidstvu...
Vladislav., 12.08.2009Tipy 1 | Čteno 458x | Komentáře 3
Tak mne to zasejc potkalo - moto dlouhá reportáž psaná na oprátce
I když cíl nemáš stejně se němu dohrabeš. Je jen otázkou kdy a kde.
Lost in the middle -21. kapitola
Zakřičela jsem, co mi to jen šlo a rychle se posadila na posteli. To už mě zpět do polštáře tlačily jeho chladné dlaně. „Jen klid, to byl jenom sen, Mel.“
Lost in the middle -20. kapitola
„Vzbuď se, Mel... Lásko, vstávej.“ Ucítila jsem jemný tlak jeho horkých prstů na svém spánku. „Měla bys už jít, běž se pár hodin prospat do měkké postele. Willovi vyřiď, že budu připravený.“
Projížděli jsme venkovem okolo Jižních Budějovic, spoustu domů bylo zchátralých a jakoby mrtvých. Ve vesnicích žilo jen pár rodin. Tak vznikla tahle povídka.
Úvaha o tom , když toužíte po někom, koho nemůžete mít.Kdo je pro Vás zakázaný.
Jubilejní 50 díl :). Jak se asi žije kostlivci ve skříni? Nejspíš úplně stejně jako žhavým dopisům pro Marii. :)