Nalezeno 27 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Plná prázdnota a nikde nekončící bod.
První báseň, známému budiž země lehká.[14:27 18.12 2011]
Krásná to květina, jejíž barva teče a taky má nerovný stonek.
Obraz s blátem a tma v sametu.
Omámená, nesmysluplná smysluplnost. Bezcenný křik. Bodejte.
Já. Sám sebou. Sám se sebou. O mně, beze mně, mnou.
*(Pokaždý muset tohle vyplňovat je dost otravné)*
Klidný výlev pod tlakem přestárlého dítěte.
Nemůžu bejt pořád neovlivněnej.
Někdy je lepší býti vlkem, než společenským člověkem.
Vítr vane odevšad, rozfoukává chmýří klidu a myšlení, měl by dostat přes ruce, nebo snad oni přes ústa?
Buď tak nebo tak a nebo onak.
Tam, kde je lítost je nenávist
Uvidíme se ráno.