Básně autora Cryoman
Nalezeno 37 záznamů. Zobrazuji 21-37.
Uprostřed lánů stojící, hledící na nebe.
Za sny, za víru, za lásku. Za život který bych chtěl žít.
Za bezesné noci bez lásky a mojí babičce
Věnováno Aleně.S
Hledáme smutek a bolest, jen aby jsme mohli okusit radost a štěstí. A když najdeme tohle šílenství, nevíme co s ním.
Nové obzory jsou ducha hodny jen tehdy, zapomeneme li na vše co tvoří celek sudby.
Těžké je stejné slovo jako lehké, stačí najít zrcadlo a máš opak. Najít to zrcadlo znamená najít odvahu to řešit, postavit se tomu at už je výsledek jakýkoli, jen díky tomu nastavenému zrcadlu ale dokážeme pochopit co je a co není správné.
Nejde jen tak zapomenout!
Toho chmurného rána, co večerem se nazývá, jsem umíral, jak v noci denní květina.
Pohled který ukáže hrůzy světa, není pohledem na to nejhorší. Teprve pohled do nás, do našeho nitra, ukáže hrůzy, které jsou tím nejhorším co nás celý život pronásleduje.
Záleží na čase, když za zrcadlem je? Záleží jak čas běží?
V dobrém úmyslu (Bona Fide) pro všechny básníky.
Vědění znamená prokletí a však je smrt řešení? Proč zrození ohně ohlašuje požár? Otázka za otázkou padá jako sníh a duše dál umírá, za to co teprve stát se má.
Běda poraženým, ve stínu zkázy oni budou těmi, kdo na vrcholu slávy stát budou, a diktovat světu vládu nad ním.
Jestliže není nic,k čemu se dá víra připsat,pak čemu máme odevzdávat naši mysl?