Návštěvnost
Básně autora grázlík
Nalezeno 321 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Pořád Tě vidím, tak jako vždycky, věčně v dobé náladě, kluk s rozevlátými vlasy, co má pořád vtipy na skladě. Pár blbých náhod dohromady, jedna a jedna a kdyby jo a kdyby ne, čas nevrátí, spi sladce drahej kamaráde, motorka toť stroj proklatý.
Tvůj hlas hřeje pořád stejně, jako voda na kávu, jsem moc ráda, že jsi šťastný a je ruka v rukávu.
Asi by si chtěl, abysme se usmívali, asi by si chtěl, aby nikdo nebrečel, je mí to líto musím vážně říci, pan fotbalista odešel.
v každým kusu, v metru, v tramvaji, v autobusu, no tak Tě mám, no tak Tě mám, no tak Tě mám
Na křižovatce cest, chci se dál s Tebou vézt.
Jsi jak slunce, jsi jak vánek, co mi vchází do spánku, to když spolu usínáme zapletení v copánku.
Mám Tě, kam se jenom kouknu, na okně, na zdi, parapetu, v misce, v koupelně, v botníku, sem tam si má lásko ráda pletu, Tebe s fialkou v truhliku.
Těžko dnes hledám vůbec nějaká slova, stejně už pranic nezmůžou, všechen čas vrátila bych znova, byla zas Tvoji parťačkou. Pochopit jde to jenom stěží, že už tu nikdy nebudeš, zůstaneš navždy jen v mém srdci, spi sladce v bráně u nebes.
Dneska nejít spát, zítra nemuset vstávat a najít ve Tvé duši řád, kdo bere a má dávat. A vyletět až ke mrákům o jedné jasné noci a najít zemi zázraků a zůstat ve Tvé moci.
Výjimečně mě nic nenápadá, byla jsem lásko tenkrát mladá.
Mačkáš mě, jak list z kalendáře, co skončil službu v neděli, zmitám se, jak to zákon káže a končím ve Tvé posteli.
Rozpáraná jak maňásek, zbyla jen slova bez hlásek, co si vykřičel do šera, když láska zrovna pršela.
Mlčíme a přece řeknem mnoho, pohled Tvůj propaluje šat, zkoušíme, kdo a možná z koho, přijde a řekne mám Tě rád.
Stačí mi lásko celkem málo, když usměješ se na mě ráno, Tvůj pohled z očí do očí, vše hezké ve mně roztočí.
Mám Tě v mysli, tak mi písni, jen tři tečky, písmen pár, už se teším až se sejdem, celého Tě rozmačkám.
Kde Tě mám dnes přesně vím, těším se až Tě uvidím, mé srdce stokrát povyskočí až podíváš se do mých očí.
Jsi mé vše a jsi mé nic, jsi má cesta bez hranic. Jsi mé hodně, jsi mé málo, touha s níž se budím ráno.
Možná víš nebo trochu tušíš, jsi má touha, jsi můj chtíč, když mi sebe půjčíš.
8 pismenek foukám Ti do ouška, na tváře, do vlasů, na tělo, hruď, život je barevný jak křídla papouška, jak tisíc na sebe složených duh.