Nalezeno 28 záznamů. Zobrazuji 1-20.
K této básni není co napsat. Stačí si jí jen přečíst, zamyselet se nad ní a pokusit se pochopit. :)
Škoda, že zde není sekce "Otázka bytí". :) Tam by se tato básnička hodila mnohem líp. :)
...zbývá říct už jen promiň, je mi to opravdu líto.
Tiše řvu němým hlasem, snad někdo odpoví mi časem.
http://www.youtube.com/watch?v=F-4wUfZD6oc&feature=player_embedded#!
Jednoho dne v Jednotném Zemědělském Družstvu... :)
Tato básnička vznikla po jedné tragické události... To co jsem tenkrát cítil nejde vyjádřit nijak, pokusil jsem se to ze sebe dostat alespoň takto, sami můžete posoudit, jak úspěšně.
Báseň o nesouhlasu a předsudcích.
Tuto báseň jsem opět napsal v mém chmurném období, kdy jsem si pokládal a snažil najít odpovědi na mnoho životních otázek.
Báseň o prasklých strunách... :)
Stoupám ke dnu, padám vzhůru. Přes den vidím noční můru...
...hlavně že se máme dobře. ;oD
Tahle 'báseň' je opravdu jen výkřik beznaděje.
Komu zvoní hrana? Teď to už vím...
Tohle jsem napsal teď! A co mě inspirovalo? Horko! :D
Zrazen, zlomen, na kolena sražen. chladný kov do zad mi byl vražen