Nalezeno 73 záznamů. Zobrazuji 1-20.
Když se zahozené srdce vzpamatovává a uvědomuje si, jaká je realita.
Dnes mi můj nejlepší přítel nevěřil. Pravdu. Jistě to mnozí z vás znají, jak je to s ní někdy těžký boj.
O tom, jak to mají básníci mnohem těžší než se zdá...
Při psaní téhle básně jsem si něco uvědomila. (Mimochodem speciálně pro Kubu B podruhé upravená verze)
O společnosti. O její marnosti, sobeckosti a o tom, jak je celkově zlá.
Jak je těžké mě pochopit, natož pro mě žít sama se sebou.
Takové malinké vyznání lásky.
Co je jen pro dobré, pro dobré zůstane. I když to dobré tam někdy bude samo.
Pohledem té, co píše báseň.
Pocity jednoho okamžiku...
Ač jsem někdy šťastná, cosi mi nedovoluje, dát to najevo. A vlastně mě to dělá smutnou.
Zoufale bezejmenná mluví za vše.
Její "pohádka" neskončila dobře.
Básně týkající se lásky nebyly nikdy hlavní částí mého "repertoáru", ale tuhle jsem si po delší době přečetla a samotnou mě dostala naprosto do kolen.
V pasti jeho očí, duše, přátelství?
hodně zvláštní dílo, hlavně pro mě, hodně o pocitech, možná o prázdnu
Nastávající beznaděj ze ztráty přítele.
Tentokrát budu lepší. Zachovám se lépe.