Díla autora Rozmarýna
Nalezeno 120 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Co skrývá oceán mé duše, to sotva kdo ví...
Ještě jedna všedně denní k zamyšlení.
Zbásněné popůlnoční zbláznění pojaté jako výpověď láskou, únavou a kdo ví čím ještě sjetého intelektuála. Hlubší význam díla nenalezen. Autorka se ztotožňuje pouze částečně.
Psaní básní smí ulevit od úzkosti. (Další experiment.)
O tulipánu. Zlehka navazuje na předchozí báseň.
Volným veršem z konce minulého měsíce.
...kdo by to řekl, zbývá lžička naděje!
Repríza zářijového Podzimněžnění. Nechť v tyto chladné dny prohřeje a potěší i vás.
Po kratší mezeře přicházím protentokrát s něčím zádumčivým. Nyní už je lépe, člověk se jen občas bojí, aby ostatní nepoznali, kým doopravdy je...
A zde přichází druhé básnické poselství z mého pera. Čeho se bude týkat tentokrát? Přečtěte si sami...
Někdy ti zkrátka není hej.
Je toho tolik, co básně nemohou pojmout... Vzpomínám k ránu.
Poměrně všední konverzační překážka, která však při dorozumívání se skrze sociální sítě roste do výšky a mohutní do šířky. Zkrátka - znáte to.
Čas bych prosila...
Přiznání předestřené na čistě prostřeném ubruse.
O lásce a jejích náhražkách.
Ještě jedna zádumčivá.