Nalezeno 45 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Večerní ticho se silnou zbraní - spánkem...
Proboha, snad mě z toho ledu příjde někdo vysekat...
Tato báseň je můj první poetický počin a je tak trochu podána jako "probuzení se do nového dne" z hlediska člověka, přírody a víry...
Po dlouhé době jsem tu zas :))
Růžová zahrada v srdci.
Pro všechny milující lidi
Opět smrt, tentokrát klinická.
Opět o dívce, která se mi líbí.
Zatím poslední z mých "smutných počinů".
Vaše pocity ze srazu v Klimkovicích na mě opravdu zapůsobily, byl to asi parádní srázek. Myslím si o tom asi toto... :))
oh jéj, bolí mě srdce a depka mě každým novým dnem ničí a ničí... Nevím co mám dělat
Tahleta básenka je věnována prastaré budově, kterou při každém pohledu z okna vidím před sebou. Jsou to Maštaliska staré přes 300 let a mají se rekonstruovat. Jsem proti, ale na co se zmůžu ? Aspoň na toto...
Tak já nevím. Rád bych psal básně , které potěší, ale já prostě musím psát skepticky. Tohle jsem si utvořil z jednoho filmu, na který jsem koukal a stvořil jsem si o vězních vlastní mínění.
Lehká báseň s mojí oblíbenou anaforou.
hezký den všem...
Toto je hodně surová básnička , jaksi taková zkažená seberealizace, zmatenost a zlost, ze které jsem se potřeboval vypsat.