Nalezeno 37 záznamů. Zobrazuji 21-37.
S lehkým nádechem humoru... :o) To jsem prostě celá já. Nic kvalitně napsaného, ale jde tu o obsah. Pro Matěje a Dave :o)
Asi to nebudete moc chválit, možná se vám to nebude vůbec líbit, ale je to napsané upřímně. Co víc k tomu dodat? Snažila jsem se..
Zpletla jsem se v něm. Pro M.
Tak. Život mi dal zas pořádnou ránu. A to je mi teprve, třináct a kolik jsem jich už dostala. A přídou další, větší než kdy dřív. Nemám to tu ráda!!!
Njn, celkem časté téma že... :oI
Pořád jenom balancuju. A už nechci.. Copak jsem nějaká gymnastka? Tak buď spadnu, nebo vzlétnu. Těžko říct..
Tak, třetí "kapitola" těchto příběhů. Myslím si, že nejlíp - nejlíp pro Nikol.. Takový volný konec.
A to si říkají "rodiče"...
Život jde dál, já vím. A cestu si hledám. Ale sama, být sama v tom velkém a zlém světě je těžké, to musíte uznat...:-(
Znáte ten pocit, kdy cítíte, že je všechno jisté a že to máte v kapse? Stačí jeden den a sněhový vítr Vám zase všechno odfoukne z Vašeho dosahu...
Fakt nevím jak mě to napadlo. Představte si, že to vypráví puberťák s od drog rozšířenými zorničkami.. Pak možná víc pochopíte..
Mluvíme beze slova - a já nevím proč....
Nechápu to...
Nooo..:o) Co k tomu říct. Nemusí se nutně líbit, je to prostě nenadálý pocit....
Hra na kočku a myš. Lovec a kořist. Je to zákon přírody, nesnažte se bránit! (aneb kdy myš je KLUK)
Roztomilá dívenka nebo rozohněný ďábel? Ďábel!
"Chci odporovat, ale něco ve mně mě zadrží, a já musím mlčet. Moje nitro láteří, a mě se chce brečet."
Jsem pořád ještě ten malý veselý chytrolín.. I když už o něco málo starší. Pořád vidím svět růžový a to i přesto, že někdy zabolí...