Návštěvnost
Díla autora JR
Nalezeno 166 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Koukám na ni, znám ji, nenávidím ji. Proč tam stojí, proč nechce odejít? A přesto... pochopen životem.
Dnešní společnost lásce nepřeje, tak dopřejme dnešní společnosti trochu té lásky.
Krátká básnička, jednoduchá a prostá... taková, jaká je láska ve své podstatě.
Ať život běží dál, když můžeme se občas podepřít.
Dny které si nepamatujete, marně hledáte ztracené vzpomínky a snažíte se oprostit od nenaplněné lásky. Z těch dní... zbyly jen střípky veršů.
Když ve tři ráno sedíte v ostravském parku a vzpomínáte na dopolední recitace Bondyho. Konference o komunismu, Plastic people a děvka co vám ničí přátele. To byla Ostrava, přesto za ni díky. Díky Ostravě a věrnému příteli, který masky nenosí.
Rektální krasobruslení jménem život.
Pichlavé vyzání, co strach Ti nahání. Vyznání, které nechceš vyčíst z očí mých, jen tichými vzlyky na obrazovce svého monitoru.
Některé věci nám prolínají život, víc než je pravděpodobné. Pro mě jsou to: jména, znamení a v neposlední řadě Converse (pro starší ročníky: je to značka doplňků a hlavně bot). Že by fetišismus? Kdo ví...odešla a není kde ji hledat, schovaná v minulosti
/..../ /..../ /./ /./ /./ /./ ... Z nočního výletu do hlubin prázdné láhve.
Tyto veršíky jsou reakcí na nedávné události ve Španělsku. Odhodláné mládí je sympatická síla, ale bez účasti ostatních generací je změna společenských hodnot nemožná. Ukažme i my, že stojíme o občanskou společnost bez korupce a hlavně, pracujme na ní!
Všem podobným básníkům, co sypou ve svých verších okvětní lístky svých duší a přesto nám chybí základní instance. Jsme sví, upřímní, zkušení, silní, slabí, vášniví, staří, mladí... leč bez poslání.
*verše na které nezbyla krev
Platonická láska a přece na dosah ruky, zadaná a věrná a přece hřešící myšlenkou. A k tomu já, stařec dvou tváří.
Obyčejná a sladká básnička, ale je o lásce, takže na slovech nezáleží... láska nejde vyjádřit milionem slov, leč jediná slza hovoří za vše. http://www.2i.cz/c9a70d27f4
Přibližně před rokem jsem šel na vycházku do lesa a hledal jsem svůj dub. Byl můj, protože jsem do něj před lety vyryl srdce. Můj strom tam byl i se svým příběhem...
Nenávist chutná sladce, asi vidím co bych neměl.
Není to básnička, jen jedno čtyřverší ukované z hořkých vzpomínek. A vím že způsobí zvýšený tlak u milované osoby, ale jak někdo pravil /to je život/
Opilý láskou, usínám...