Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Učitelky, Platónova jeskyně a vláda filozofů Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Mladí lidé rádi věří slibům o krásném lepším světě, kde nebude násilí, kde si budou všichni rovni, a kde bude čistý vzduch. To vše slibuje Istanbulská úmluva nebo Green Deal. Stejně tak dříve slibovali lepší svět komunisté. A i KSČ měla v roce 1946 značný počet mladých voličů. Jak říká Churchill, kdo není v mládí levičákem nemá srdce, kdo není ve staří konzervativcem, nemá rozum.
Učitelky, Platónova jeskyně a vláda filozofů Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. S tou zkratkovitostí máte pravdu, nicméně nejsem si jistý, jestli by více stránkový rozbor zaujal. Úvaha chtěla říci, že není důležité, co je pravda, ale co říkají média. Pokud se někdo snaží pravdu hledat, je ztrestán, protože pochybovat je pro nás nepohodlné a příliš pracné. A na to se snaží upozornit i Platon v podobobenství o jeskyni. Jinak Orwella podrobněji rozebírám v jednom z předchozích článků a Platona i v článku o tom, čemu je demokracie.
Jde minulost změnit? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Cílem textu není ani tak rozbor konkrétní dějinné události (k tomu je řada jiných zdrojů), ale poukaz právě na ono zneužívání historie pro obhajobu nějakého politického postoje. To samozřejmě není nic nového, pouze chci poukázat, že dnes se to opět začíná dít více a účelověji než např. před deseti lety. A nejčastěji právě v souvislosti s druhou světovou válkou.
Jde minulost změnit? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Vše se přitom děje nenápadně stejně jako přepisování historie. Například vyhazov z práce oficiálně není z důvodu omezování svobody projevu, ale proto, že dotyčný "poškozoval dobré jméno zaměstnavatele"...
George Orwell 2034 Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář :-)
George Orwell 2034 Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Ano, masy se rády nechají manipulovat. Hlavní hrdina Orwellova románu viděl naději na svržení totality v tzv. prolétech, tedy obyčejných lidech vykonávajících běžnou práci. Ti však nedělali nic. Jen se zajímali, kde sehnat nedostatkové zboží nebo hráli v hospodě šipky. Jinak ochotně chodili do průvodů pořádaných režimem a dobře se při nich bavili.
George Orwell 2034 Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Jsem přesvědčen, ze i náš premiér jako politolog tyto knihy zná. Jeho kolegové na katedře politologie, kterou založil, o nich učí. O to je to smutnejsi.
Politik jako fotbalový rozhodčí Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Máte pravdu, do politiky dnes nejdou takoví lidé jako dříve. Kdo se chtěl stát dříve politikem (dříve míním dobu zhruba do 90. let minulého století), chtěl spravovat věci veřejné nějakým směrem, který byl levicový, pravicový, křesťanský atd. Za daným účelem usiloval o moc, což není nic špatného. Chtěl své zkušenosti z dosavadního povolání uplatnit ve veřejné sféře. Z tohoto hlediska bylo jedno, zda to byl úspěšný podnikatel, novinář, herec nebo vědec. Dnes je však politika jako smysluplný, na jednotné myšlence vystavěný program, opuštěna. Vyhrává politik, který je marketingově a komerčně vyroben. Je jakousi celebritou, podobně jako jí je modelka nebo popový zpěvák. A musí se tak chovat, tedy vyhovět všem, vyhovět momentálním náladám, reagovat na vše možné na sociálních sítích. Jedinou nabídku, který má, je roztrušování dobra, protože ničím jiným, věcným rozumným programem, už dnes nelze zaujmout.
Takový politik, který chce být všudypřítomný, však nutně selže, protože společnost je na takový povšechný koncept dobro v. zlo příliš složitá. To vede ke znechucení politikou, nicméně neuvědomujeme si, že sami takové politiky chceme. Zvolení aktuálního českého prezidenta, jehož největší devizou pro voliče je, že dobře vypadá, má hezkou manželku, chová kočku a je kultivovaný, je toho dokladem.
Politik jako fotbalový rozhodčí Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Nebo také zapomětliví a samolibí, nevědící si rady s dobrým bydlem.
Politik jako fotbalový rozhodčí Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Ano, nelze hasit oheň benzínem, to přesně se snažím říci ve všech úvahách, tedy že politika je aktivistická a svým aktivismem rozdmýchává další požáry. Chce zlo vyzmizíkovat, ale zmizíkem zapaluje další.
Politik jako fotbalový rozhodčí Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Zdravím. Díky za komentář. Jediný argument v komentáři je, že pro tuto dobu se zdrženlivý politik nehodí. Pak je ale nutné se ptát, proč chceme politiky nezdrženlivé a zbytnělé. K tomu blíže má úvaha 'Boj za mír', která je níže.
Neprojdou! Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář a čas věnovaný mému názoru.
Cílem textu je poukázat na to, že je nebezpečné, pokud si jako společnost stanovíme nějaký cíl a toho chceme za každou cenu dosáhnout. Nepřátele tohoto cíle pak označujeme odsuzujícími výroky a prostředky k dosažení cíle volíme jakékoliv bez ohledu na právo. To se pak projevuje tím, že vláda začne argumentovat nikoliv věcně, ale morálně. Já dosahuji cíle, jsem tedy morálně lepší než Vy, kdo mi oponujete. Diskuse tím přestane být věcná, ale vyhrocená, nenávistná, dělající mezi lidmi příkopy a nevědomky tvořící onen underground, o kterém mluvíte. Underground v politckém smyslu samozřejmě být nemá, pokud vzniká a bují, je to znak toho, že demokracie skomírá a společenská smlouva se oslabuje.
Do r. 2013 tento morální prvek byl přítomen v české politice nepatrně (ve formě antikomunistického apelu), od r. 2013 vstupem A. Babiše do politiky zesílil (boj proti tradičním stranám). Od r. 2020 je pak slovo "boj" všudypřítomné. Nejprve boj proti viru, pak boj proti dezinformacím, nyní boj za správné názory. Slovo boj přitom patří do slovníku fašistů a bolševiků, nikoliv demokratických politiků. I diktátoři se přitom v boji zaštitovali morálkou. To je onen morální relativizmus, který zmiňujete....To je boj za údajnou "nápravu", kterou ale dávám do uvozovek a považuji ji za škodlivou.
Zda Češi chtěli v říjnu 1938 válčit zůstane věčnou otázkou. Nelze se na to dívat jen očima filmu Dny zrady od Otakara Vávry, i když tento snímek řadu událostí vykresluje velmi přesně, a možná i o něco lépe než třeba příslušný díl Českého století věnovaný právě Mnichovu.
Můj dědeček byl mobilizován a dodnes mám schovaný jeho pohled, který psal domů a říkal, že babička má šetřit hlavně se solí a dalšími potravinami. Tento lístek je ukázkou střetu velkých dějin a běžných lidských starostí.... V dokumentu České televize o Mnichovu se jednoho pamětníka, který byl mobilizován, zeptali, co si myslel, když pevnosti bez výstřelu opouštěl. Odpověděl: Mně bylo 19, další sobotu byla ve vsi tancovačka, tak jsem byl rád, že budu moci za děvčaty... Je to morální, je to hrdinské, je to přízemní, počtářské, obyčejné?
Ano, mobilizace proběhla spořádaně stejně jako následné vyklizení hranic. Co si myslela většina, zůstane nezodpovězeno. Určitým návodem jsou však československé volby z r. 1934, kdy v Německu již byl u moci a do rozhlasu vyřvával Hitler. Dané čs. volby při účasti 90 % voličů vyhrála z českých stran agrární strana. A ta rozhodně nebyla pro válku s Němci. V této otázce lavírovala stejně jako sociální demokraté, socialisté, lidovci. Můžete namítnout, že v r. 1934 byla politicky jiná situace než v roce 1938, ale přesto výsledek daných voleb argumentu o chuti bojovat dává určité trhliny.
Neprojdou! Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář.... I když ruku na srdce, mnohdy ty tajné archivy ani nepotřebujeme. Stačí se zamyslet nad historickými událostmi a jejich souvislostmi jinak než jsme zvyklí, opustit pro nás pohodlný výklad, který nás vidí jako ty hodné a čestné, a připustit, že vše mohlo být i trochu jinak.
Neprojdou! Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
I to je možné.... Vždy však záleží, jak autoritářský režim naplňuje ekonomické potřeby obyvatelstva. Pokud se mu to dlouhodobě nedaří a ekonomika zkomírá, autoritarismus začne měknout.
Neprojdou! Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Já myslím, že ten zlom ve prospěch svobody přijde, otázkou je ale kdy. Může to být za pět let, ale také, jak se nám stalo za komunismu, za čtyřicet let, což je půlka lidského života...
K definování demokratického státu. Zde je otázka, jak chápeme demokracii, což je slovo velmi zneužitelné (i Severní Korea se označuje za demokratickou...). Pokud demokracii definujeme minimalisticky, tedy, že v zemi jsou konány pravidelné a férové volby (bez omezování opozice), pak většina západních států i států střední a východní Evropy, jsou stále demokracie. Stále máme možnost politiky vyměnit.
Pokud přidáme druhý znak, tedy garanci lidských práv, vč. svobody projevu, respektu k demokratické ústavě a lidské důstojnosti jednotlivce, zde to začíná být slabší, jak uvádím, tendence v tomto směru je antidemokratická a směřuje k čínskému modelu. Otázkou je, jak daleko zajdeme a kdy se to zase otočí (viz výše).
