Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
O odvolání ministra Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za čtení a komentář. I přes ideologické vyprázdnění politiky se však přesto domnívám, že je lépe, pokud onen boj, případně i špína, v demokracii alespoň částečně probíhají na očích veřejnosti, a nejsou tajeny ani ututlávány, jak tomu bylo, jak správně uvádíte, za komunistů, resp. jak tomu je ve všech nedemokratických režimech, které falešně barví svět narůžovo.
Jsi fašista! A co to vlastně znamená? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Ano, každé násilí nemusí být nutně fašismus, fašismus má ty znaky, které uvádím v článku.
Fašismus ani nacismus neznárodňovaly, ani o to neměly snahu, pouze uvádím, že ve svých myšlenkách se zastávaly zájmů dělníků a možná (byť je to spekulace) by, pokud by zůstaly u moci, ke znárodnění přistoupily.
Srovnávat genocidu v Habeši a genocidu nacistickou není úplně přiměřené. Italský postup v Habeši byla dobyvačná a mocenská válka, kterou předtím i potom vedla řada zemí. Nacistický postup vytvořit eugenicky vyšší rasu a jakési vědecké vyhlazování lidí v zájmu vyšších cílů představovalo kvalitativně odlišnou kategorii.
"Mussolini byl rozjívený spratek a dareba". Na toto pozor. Sice to říkám až nyní, ale každou debatu o fašismu/nacismu bychom měli začít jedním prostým konstatováním: jak Mussolini, tak Hitler byli do tamních parlamentů zvoleni v regulérních a férových volbách. Tudíž vyhráli u lidí. Pokud byl třeba i Hitler jenom blázen a závislák na pervitinu, jak se často tvrdí, jaktože jej volilo cca 16 mil. Němců a věřili mu až do samého konce? Fašismus ani nacismus tedy nelze odmítnout s tím, že se údajně jedná o ideologie pouze pro darebáky nebo šílence a slušný člověk s nimi nemá nic společného. Tak snadné to bohužel není. Tyto dvě idologie jsou v každém z nás.
Jsi fašista! A co to vlastně znamená? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Je to tak. Autoritativní režimy jsou založeny na manipulaci a snaze prostř. jednoduchých řešení, resp. řečmi o nutnosti vymést Augiášův chlév a odstranit údajně všudypřítomnou korupci, ovládat veřejné mínění a zanést do společnosti nenávist vůči údajným viníkům. A to je cesta do pekel.
Jinak rozdíl mezi italským fašismem a německým nacismem je (kromě onoho rasového prvku chybějícího v Itálii) i v tom, že nacismu se lépe podařilo ovládnout německou společnost. Naproti tomu v Itálii zůstal silný vliv katolické církve, u moci také zůstal i italský král. Navíc fašisté narazili na to, na co každý vládce v moderní Itálii a sice problém dvou Itálií, tedy bohatého severu a chudého jihu. Na jihu Itálie se fašisté nikdy pořádně k moci nedostali, byl zde jen jakýsi kult Mussoliniho, ale rozhodný vliv si tu ponechali rodinné klany. Tedy i v tomto byl fašistický režim v Itálii mnohem slabší než jeho německý "kolega".
Jsi fašista! A co to vlastně znamená? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Fašismus ani nacismus nelze označit jako pravicové režimy. Mluvit o fašistovi jako krajním pravičákovi, to je spíše taková komunistická propaganda. Jsou to, jak uvádíš, především režimy nedemokratické.
Ostatně slovo nacismus znamená právě zkratku slov nacionální socialismus (komunisté právě z tohoto důvodu toto sousloví záměrně nechtěli vzít na vědomí, a proto i Hitlera nepřesně označovali za fašistu).
Také Mussolini byl původně socialista. Socialistické aspekty fašismu i nacismu nejlépe vystihuje to, že byly zaměřeny proti tradičním elitám a mluvily/zastávaly se širokých mas (dělníků). Ke znárodňování se sice tyto režimy nedostaly, ale pokud by trvaly déle, možná by k němu došlo.
Ke komunismu: ano, i tyto režimy se vyvíjely různě a v různých zemích. Režimy v Československu či NDR byly např. mnohem tvrdší než v Maďarsku/Polsku. Ve většině zemí pak komunistické režimy postupně měkly. Nelze tak třeba co do míry pronásledování a vynucování si souhlasu obyvatelstva srovnávat Československo padesátých let a Československo osmdesátých let.
Jsi fašista! A co to vlastně znamená? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář i odkaz na dané www stránky (neznal jsem je).
K těm fašismům. Itálie a Německo se liší zejména v tom, že nacismus (německá verze fašismu) byl založen na nadřazenosti nordické rasy. V italském fašismu rasový nebo antisemitský prvek téměř zcela chybí a Židé v Itálii byli pronásledováni až po německé okupaci části Itálie (viz film Život je krásný s Robertem Benignim).
Naproti tomu pro nacismus (sám Hitler výraz fašismus příliš nepoužíval a hovořil právě o nacionálním socialismu) je rasový prvek alfou a omegou.
Francův režim ve Španělsku pak vykazoval prvky fašismu pouze na počátku (Hitler se s Francem setkal jednou a prý pak řekl, že by si nechal raději vrtat všechny zuby než hovor s Francem absolvovat znovu). Tím však Franca nehájím. Jeho režim byla vojenská diktatura založená na odporu proti demokracii, prosazovala silný katolicismus, avšak moc předala v klidu (na rozdíl právě od italského a německého případu).
Jsi fašista! A co to vlastně znamená? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za čtení a komentář. Souhlasím s Vámi, možná bych však trochu polemizoval s tím, zda odliv mozků způsobil až sám komunismus. K tvrzení, že komunismus máme rádi, mě přiměla tato fakta: KSČ jako samostatná strana ve volbách poprvé kandidovala v r. 1925 a tyto volby v Čechách a na Moravě vyhrála. Po r. 1945 se pak téměř nikdo, ani většina umělců, ani vědců, ani jiných známých osobností proti komunistickému převzetí moci nepostavila, naopak většina KSČ podporovala. Proto se domnívám, že tato komunistická ideologie české nátuře už od počátku vyhovovala, a to zejména díky ateismu, absenci národní šlechty a silnému průmyslu, tedy i silné kovorolnické vrstvě, tedy mixu faktorů pro české země od 19. stol typických.
Uzavřené komunity Publikoval(a): Střelec | Úvahy » Politické
Dle mého názoru až přespříliš redukujete mezilidské vztahy do ekonomického grafu poptávky a nabídky. Avšak tak jednoduché to není.
To, že lékař musí poučit pacienta o prováděném výkonu přece nijak nesouvisí s žádným ekonomickým přispíváním, pouze s určitou etikou, kterou garantuje zákon.
Jinak v roce 1933 přes třicet procent Němců zvolilo Hitlera a i v padesátých letech, tedy po prohrané válce, přes čtyřicet procent západních Němců v průzkumu uvedlo, že nejlepším obdobím Německa byla Třetí říše.
U nás KSČ v r. 1946 vyhrála se 40 % hlasů.
A také dnes největší úspěchy zaznamenávají politikové, kteří se chtějí o lid starat, popř. chtějí zakazovat, stavět zdi, zatínat pěsti resp. neustále proti něčemu bojovat.
Tudíž se obávám, že s tou údajnou lidskou touhou být proti totalitě to není až tak růžové.
Uzavřené komunity Publikoval(a): Střelec | Úvahy » Politické
Z mého komentáře nevyplývá, že "mám za to, že zrušení většiny regulačních poplatků v lednu 2015 bylo špatně". Pouze jsem konstatoval, že regulační poplatky musely být zrušeny, neboť politicky jejich zavedení ztroskotalo, ostatně ODS kvůli nim prohrála jedny krajské volby....
Co se týče oné rovnocennosti - je to myšleno tak, že lékař je erudovaný a není nemocný, zatímco pacient je laik a je ve stresu právě v důsledku své nemoci/úrazu. Formálně jsou tedy lékař i pacient dvě soukromé a suverénní bytosti, nicméně z povahy věci je jejich vztah nerovný, slabší strana v něm tedy musí být chráněna. Podobně je to i ve zmíněných vztazích hasič-zachraňovaný nebo učitel-žák.
Problém Vámi navrhovaného systému je v jeho nespravedlnosti. Například Rawls říká, že spravedlnosti dosáhneme pouze tím, pokud se na problém budeme dívat očima toho nejslabšího člena společnosti.
Ohledně příkladu týkajícího se zákazu kouření - to je přesně situace, kdy kouření nezakazuje stát, ale zákaz byl iniciován jinou skupinou svobodných jednotlivců, v tomto případě nekuřáků. Státu samotnému je totiž jedno, zda se v hospodách kouří či nikoliv. Svobodu tak neomezuje stát, ale přání určité skupiny obyvatel. Ostatně je zajímavé, že 40 let tu byl zcela nesvobodný komunistický režim, ale zákaz kouření komunistické mocipány ani ve snu nenapadnul....
Svoboda tedy dnes není omezována státem, ale zájmovými skupinami. A tyto různorodé zájmy by žádný systém neodstranil.
K Vaší otázce, co by bylo, kdybychom tolerovali opilé řidiče. Odpověď je jednoduchá. Nic by nezůstalo. Společnost by se navzájem zlikvidovala prostřednictvím vlády silnějšího. Ostatně už T. Hobbes cca v 17. století řekl, že bez zákonů a státu by byl život každého z nás "krátký, ošklivý a krutý". A takový život, to se snad shodneme, většina z nás žít nechce.
Uzavřené komunity Publikoval(a): Střelec | Úvahy » Politické
Jako sociálně inženýrský projekt to nezní špatně, ale jako všechny sociálně inženýrské projekty od Hayekova spontánního řádu až po marxistický vědecký socialismus počítájí tyto plány s jedním mylným předpokladem: že člověk je dokonalý. On bohužel není (viz Zimbardův nebo Milgramův experiment).
Skutečnost, že lidé chtějí platit za to, co je dobré, vyvrací jednoduchá zkušenost, a sice osud regulačních poplatků v českém zdravotnictví...
Ostatně vztah hasič - oběť nebo lékař - pacient nebo učitel - žák není rovnocenný, což je základní předpoklad soukromých a svobodných vztahů.
Nějaká zdravotní péče se musí poskytovat (infekčně nemocným), školní docházka je povinná (co s těmi, co by žádné vzdělání nechtěli a co kdyby takoví lidé začali převažovat?), život musí hasič zachránit i nemajetnému, který na zaplacení hasiče nemá.... Počítá Váš plán s lidskou hloupostí, hamižností, agresivitou, servilností, leností? S nešťastnou náhodou, kterou nelze naplánovat ani si ji předplatit?
Uzavřené komunity Publikoval(a): Střelec | Úvahy » Politické
Vaše názory se objevují již v Nozickově díle Anarchie, stát a utopie z r. 1974. Nozick v něm také mluvil o soukromých bezpečnostních agenturách, které zastoupí státní sektor. Jakékoliv zdanění nebo sociální přerozdělování Nozick považoval za narušení vlastnických práv. Nozickovy myšlenky byly inspirací pro vládu M. Thatcherové v Británii nebo R. Reagana v USA v 80. letech minulého století. Problémem však je, že tento anarchokapitalistický systém plodí nerovnosti a masu nespokojených, která jej může svrhnout (viz hosp. krize 30. let a Evropa). Ostatně i ony vlády Thatcherově a Reagana byly vystřídány levicí.
Druhým problémem je, že soukromé podnikání je založeno na dosahování zisku. A zdravotnictví, školství nebo bezpečnost nikdy ziskové nebudou, neboť zde tržní principy konkurence nefungují,resp. neplatí. Nemohu si například vybírat svobodně lékaře, neboť určité typy péče jsou soustředěny jen do některých nemocnic. Stejně tak soukromníci budou poskytovat jen tu zdravotní péči, která je zisková (existují soukromé kliniky plastické chirurgie, ale zřídkakdy soukromý lékař bude dělat operace žlučníků nebo apendixu...).
Uzavřené komunity Publikoval(a): Střelec | Úvahy » Politické
Znovu musím zopakovat prokázaný fakt, že spojení demokracie a tržní ekonomiky zajišťuje nejvyšší míru blahobytu. Pokud se podíváme na státy, které nejsou demokratické, je v nich i životná úroveň nízká. Diktátorský režim má šanci udržet se jen v zemích bohatých na přírodní zdroje, neboť je zde nízké zdanění obyvatelstva (viz některé ropné arabské diktatury, např. Saudská Arábie, dále Rusko, Čína). Pokud by zde nerostné bohatství nebylo, i taková diktatura by brzo zkrachovala, neboť by s ní lidé byli nespokojení. Proti demokracii nelze argumentovat tím, že rozděluje společnost. V každé společnosti panují rozdílné zájmy, to je zcela přirozené. Pokud bychom náhodou přijeli do nějaké země, kde nám budou tvrdit, že všichni mají jen jeden názor a není tam žádná většina ani menšina, velmi pravděpodobně jsme se ocitli v zemi totalitní, kde se lidé s jiným názorem buď zavírají do vězení nebo rovnou střílí.
Uzavřené komunity Publikoval(a): Střelec | Úvahy » Politické
Dvě možné námitky:
1) článek je proti (patrně zastupitelské) demokracii, ale nezmiňuje samozřejmé věci, které máme přímo na očích, ale právě proto je možná nevidíme. Historie jednoznačně prokázala, že demokratické státy nejenže zajišťují nejvyšší ekonomickou úroveň pro co nejširší počet obyvatel, ale právě demokratické režimy také nejlépe chrání svobodu a nejméně své obyvatelstvo neprávem perzekuují. Jakákoliv alternativa demokracie vždy přinesla vysokou míru násilí. Historie dále prokazuje, že demokratické státy zřídkakdy válčí mezi sebou. Pokud některý stát rozpoutal válku, zpravidla to byl stát nedemokratický. I současná ohniska napětí a ozbrojených konfliktů jsou spojena se státy nebo režimy, které nejsou demokratické (Islámský stát, Rusko-Ukrajina, Severní Korea). Pokud tedy demokracii budeme šířit, eliminuje riziko válečných konfliktů.
2) Článek mylně směšuje zájmy privátní a zájmy veřejné. Ano, dobře se bude prosazovat, co rád dělám ve volném čase, neboť takový zájem je logicky menšinový. Proto se např. lidem s alergií na lepek dobře prosadí alergenová vyhláška, neboť na takovém tématu se menšina jasně shodne. Stejně tak gayům a lesbičkám se lépe prosazují jejich práva apod. Hůře se však diskutuje nad oněmi veřejnými zájmy, protože tady jde o zájmy všech proti všem. Příkladem je třeba zdravotní péče - tu potřebujeme každý, i lidé zdraví, a přirozeně proto každý máme zájem na péči co nejkvalitnější, ale zároveň co nejdostupnější, tedy co nejlevnější. To je samozřejmě protichůdné. Podobné je to s důchodovým systémem, systémem daňovým, ochranou životního prostředí apod. A od toho je právě demokratická politika, aby tyto VEŘEJNÉ problémy rozhodovala a diskutovala na principu vlády většiny, ochrany menšin a zejména nenásilí.
Jistě, demokracie není dokonalá, ale lepší systém není (W. Churchill). Honba za pokud možno dokonalým vládním systémem naopak vždy ve výsledku znamenala ještě větší chaos a úpadek (komunismus, nacismus).
Sto let republiky Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář a čtení.
K první části Vašeho názoru: existence legií není nijak popřena a je v článku zmíněna. Podstata první části mého názoru spočívá v tom, že Československo vzniklo politickým jednáním, nikoliv v důsledku určitého společného českého historického zážitku. Za ten lze považovat až mnichovskou krizi v r. 1938.
Druhé části Vašeho názoru ne zcela rozumím. Slova "socialismus" a "komunismus" v článku nezmiňuji. Vztah Čechů ke komunismu, který jsme si v r. 1946 sami zvolili (na rozdíl od Poláků, Maďarů, Rusů), by vydal na samostatný článek, opět k české povaze nepříliš přiznivý.
K závěru komentáře: kritika ještě nutně neznamená "plivání". To je přesně ten český pohled na věc, který v článku také zmiňuji, tedy, že je podle nás jen jeden správný názor. A nedávno zesnulý pedagog Zdeněk Mahler řekl, že kdo má svůj národ rád, musí na něj být občas i tvrdý.
Sto let republiky Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Kdo neskáče, není Čech.
Sto let republiky Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář. V podstatné části nejde samozřejmě o mé původní myšlenky, vycházím i z některých statí českých historiků, např. od J. Tesaře, V. Prečana atd.
