Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Sametová revoluce - jak, proč, kam? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. To, co říkáte, je dle mého názoru správné, nicméně ty politiky, kteří tlačí na omezení svobod a tvrdí, že se o nás postarají, resp. vytvářeí fatalistickou atmosféru boje zla a dobra, kdy toto výrazněji začalo s nástupem Babiše, avšak danou rétoriku byť v jiném kabátu převzala i současná vládní garnitura, ty všechny musel někdo volit. Zhutnělou ukázkou omezení svobod byl covid. A na ta omezení jsme přistoupili velmi snadno. V 90. letech by zavádění takových opatření a už vůbec ne jejich akceptace nebyly možné.
Sametová revoluce - jak, proč, kam? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář a čtení až do konce, neboť uznávám, že text je moc dlouhý. Sděluji pouze svůj názor opřený o některé reálné skutečnosti. Jeho podstatou je, že se změnil mentální stav celé společnosti v neprospěch svobody. O kritiku jde, ale ne o dogma. Chápu, že někdo jiný může z reálného stavu dovodit závěr zcela odlišný. Ve společenských a lidských věcech je máloco dogmatické. Své "zákony dějin" měli jen marxisté nebo představitelé jiných totalitních ideologií. Avšak i dnes si myslíme, že vše podléhá nějakým zákonitostem a my jsme schopni nějak tyto zákonitosti nastavit, rozpoznat je a ovlivnit. To je víra velmi pyšná.
Politikové na farmě zvířat Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Tak já bych jim celý plat nebral :-) Úvaha spíše poukazuje na to, jak frázovitými a i poněkud hloupými argumenty si to aktuální navýšení nebo to ošatné pro paní prezidentovou obhajují ...
Umělci v politice Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za čtení a komentář. Je nadhodnocena, ale právě proto, že umělci jsou viditelní mají větší vliv. Byť tedy občas neříkají pravdu a manipulují, jsou při tomto více vidět a veřejnost jejich vzkazům i více věří. Jak to může být v krajním případě zhoubné a nebezpečné, zvláště v dnešním světě, kdy média mají mnohonásobně větší sílu, dokazuje Vámi zmíněný příklad prezidenta Ukrajiny.
Úvaha olympijská Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Zcela souhlasím. Prezident Pavel je pouze fešácká slupka, ale v žádném případě není politik s vlastním názorem. Myslím, že se sám v té roli necítí dobře. Je to muž, který se vždy přikloní k většině a tu momentální většinu vidí v progresivismu a vším, co je s tím spojené. Ostatně proto byl vybrán jako kandidát - měl nalákat lidi na sympatickou vizáž, aby s ním následně ti skutečně mocní mohli manipulovat ve svůj prospěch. Úplně stejnou roli nyní v prezidentských volbách v USA sehraje Kamala Harris - opět jen sympatická paní, ale bez politického vidění, bez názoru, bez talentu, o to více však nebezpečná. Ohledně pohledu většiny lidí na LGBT atd. - ano, souhlasím, že většině je to lhostejné, nebo nad tím zvedají obočí, ale mlčí a tím pádem vzniká dojem, že menšina má rozhodný hlas. Jinak Vaše báseň o mlčícím Olympu to zahájení her vystihuje zcela přesně.
Úvaha olympijská Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za čtení a komentář. Ano. Případ Grenady v r. 1983 do konceptu článku také velmi zapadá. Nezmínil jsem ho jen proto, aby již tak trochu víc rozevlátý text nebyl rozevlátý ještě víc. Komunistická propaganda samozřejmě Grenadu vyložila po svém, tedy jako imperialistický agresivní akt. A "po svém" by ji zcela jistě vyložila současná česká vládní garnitura, pokud by ke stejné události došlo dnes - byl by to akt v zájmu svobody a bezpečnosti. Stále se točíme ve stejném kruhu.
Dítka v politice Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za čtení a komentář :-) Otázkou je, aby to jejich spálení se, nespálilo nás všechny.
Dítka v politice Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za čtení a komentář.
Parlament může vše kromě proměny ženy v muže Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář ... Ano, ideologie si někdy hraje na pragmatičnost, ale často také na "lidskost". To totiž zní mnohem lákavěji.
Výročí Karla Kryla Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Trest by měl být jen za prokázané trestné činy či přestupky. Trestat za politická rozhodnutí by přineslo víc škody než užitku, společenská nákladnost takového trestání by byla velmi vysoká, neboť by vedla k velkému konfliktu mezi jednotlivými tábory. Navíc chyb by se zcela jistě dopustila i nastupující/nová politická elita, což by byla voda na mlýn nejrůznějším demagogům, kteří by slíbili, že jen s nimi bude skvěle a demokracii by v tomto zájmu zcela odstranili.
Výročí Karla Kryla Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář.... Je to možné, politik je jenom člověk. Tedy může mít vlastnosti dobré či špatné. Může chybovat nebo i "zhřešit". Právě proto musíme mít možnost jej vyměnit.
Za totáče Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář... Je to tak. Naše sebevědomí, a to jak českého lidu, tak i jeho politických elit, je velmi nízké, což se projevuje nejen neschopností soužití s jinými etniky (neustálý pocit vlastního ohrožení),
ale i aktivistickým a přehnaně nadšeným přikláněním se k politickým ideologiím. Nízké sebevědomí je dáno dlouhodobou nezkušeností s vlastním státem. S tím je spojeno i neumětelství v oblasti zahraniční politiky a neschopnost samostatně jednat. Historické příčiny má i naše vadné vnímání politiky. Politiku na jedné straně velmi odsuzujeme (viz známé české "politika je svinstvo"),
na druhé straně paradoxně věříme, že politika je spásonosná (viz velká důvěra v Babišův banální slogan "Bude líp"). Podíváme-li se do historie, málokde
se komunismu věřilo tolik jako u nás. Po roce 1989 jsme zase velmi důsledně uvěřili ve volnou ruku trhu. Hutněji to předvádíme dnes.
Neprve best, pak worst in covid. Nejprve nadšená podpora Ukrajiny s bizarními zákazy všeho ruského, což se ale v brzkém budoucnu změní
v o to větší odpor vůči všemu ukrajinskému.
Za totáče Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Ono v popisu společenských dějů je nutné zobecnění, jinak se příčin nedobereme. A skutečně úspěch totalit dvacátého století byl zpočátku založen na tom, že lidem daly určitou míru materiální jistoty. Ostatně popisuje to i Orwell ve Farmě zvířat.
Zcela jistě jsme určováni minulostí, a to jak v individuálních životech, tak v pohybu a podobě politických systémů. Život člověka je determinován životem jeho rodičů, prarodičů, strýců, tet. Stejně tak politické zřízení se odvíjí od minulosti. Huntington například prokazuje, že pokud nějaká země zavádí demokracii na druhý pokus, je tento druhý pokus zpravidla úspěšný. Naopak pokus první často ztroskotá. Nazývá se to "path dependency", tedy závislost na dosavadní cestě.
Politické režimy se někam pohybují. Dnes do jisté míry kopírujeme vývoj prvorepublikový, kdy v důsledku mezinárodní situace se ve třicátých letech rovněž do jisté míry omezovala svoboda projevu, byl například přijat zákon na ochranu republiky apod.
Režim 1989 - 2019 se dle mého názoru v budoucnu bude hodnotit jako relativně fungující demokracie, byť s mnoha vadami na kráse, ale to je přirozené.
To, že se skutečně pohne směrem k autokracii, je vzhledem k moderním dějinám, kdy se střídaly demokratické a antidemokratické vlny, do jisté míry logický proces. Musíme si pouze přát, aby stávající antidemokratická vlna nezašla přiliš daleko.
Za totáče Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Ano, zatím jsme ukolébáni plnými supermarkety, tím, že můžeme na pěknou dovolenou k moři, jezdíme v autech. Až o tyto materiální statky přijdeme, začne nás zajímat, proč jsme se o svobodu nechali připravit. Jak řekl klasik (M. Horníček nebo J. Werich) "kilo vepřového je milejší než rota spisovatelů".
Za totáče Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Interval, ve kterých politický režim směřuje ke změnám, je dvacet až třicet let, neboť se zapomíná na stinné stránky nebo naopak výhody systému minulého. Zapomínají vládnoucí i ovládaní. Generace politiků, která se aktuálně dostává k moci, buď minulý systém už v dospělosti nezažila anebo naopak zažila, ale z jeho výhodnějších stránek (viz např. A. Babiš nebo současný prezident).Z tohoto důvodu ztrácí legitimitu současná demokracie, jejíž největším bonusem v 90. letech byla pluralita a svoboda projevu. Dnes se naopak tyto hodnoty považují za nebezpečné, neboť si myslíme/je nám říkáno, že nám nepřinášejí výhody, ale rizika. Až zjistíme, že rizika a nevýhody nám naopak přinášejí regulace (tak jak jsme na to přišly na konci 80. let),
kyvadlo se znovu obrátí.