Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
O slavnosti a hostech Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Přitom i ministr Rakušan je stejně jako bolševici přesvědčen, že koná v zájmu dobra. Pokud však nespokojenost považuje za protistátní činnost, pak jednoho dne dojde i na něho samotného, i za ním drábové přijdou s tím, že je nespokojený a měl by být postihnut. Začne-li totiž být politika zbytnělá, zničí nakonec každého.
O slavnosti a hostech Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
No, ta historie se nejenom opakuje, ona se spíše rýmuje. Např. normalizace v 70. letech je takové zvláštní slovo. V podstatě ty poměry byly nenormální, byť se mocipánům zdály normálními. Totéž se děje dnes a používáme také taková divná slova, např. rozvolnění (ve skutečnoti návrat k normálu), dezinformátor (ve skutečnosti člověk s jiným názorem) atd. A osekávání svobody je také postupné, začalo to protikuřáckým zákonem a dnes pokračuje zákonem proti dezinformacím. Základní omyl těchto norem spočívá v jedné věci: že zpočátku chtějí skutečně zakazovat něco špatného, nicméně pak zakazují stále více a více. A když se zjistí, že za dezinformaci je považován i názor správný a rozumný, bude pozdě.
O slavnosti a hostech Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
A bohužel dnes k tomu opět jdeme. Nespokojenost je zatím dle MV ČR drzostí, kterou je nutné monitorovat, později může být označena za projev nepřátelství a nakonec za zrádcovství společné věci, kdy takového zrádce bude třeba v zájmu celku odstranit. O to smutnější je, že vše se děje za premiérování člověka, který totalitní režimy studoval, je na ně odborník a byl členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
O slavnosti a hostech Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Ano, film O slavnosti a hostech, resp. Vámi odkazovaná ukázka, symbolizuje ohraničené území (čáru),z něhož nikdo nesmí vystoupit ani překročit dané limity, jinak bude potrestán.
To bylo možné vyloučit z pionýra? To u nás nedělali ani největším uličníkům. Já jsem v něm nebyl. Nikoliv však proto, že bych já nebo rodiče protestovali proti režimu, ale protože bych nemohl chodit do jiných kroužků. A až na občasné dotazy třídní učitelky, proč tam nejsem, mi to celkem procházelo. Vím však, že jiní spolužáci, např. z hluboce věřících rodin, v něm nebyli ze skutečně ideových a protestních důvodů.
O slavnosti a hostech Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Jde o určité kyvadlo mezi svobodou a bezpečím. Časem se svobodou unavíme a nová generace zapomene, proč je svoboda cenná. Zavede proto hlídače, kteří budou myslet za nás. Až bude drábů příliš, zase se ke svobodě vrátíme. Bohužel ty cykly mohou trvat i celý lidský život či jeho větší část.
O slavnosti a hostech Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Ano, demokracie je spíše teoretický pojem a v dokonalé podobě není v žádném dnešním státě. Vždy je něčím "kažena", například neúměrným vlivem politických stran, pomalým soudnictvím apod. Stejně tak obecným a modelovým pojmem je "totalita". Proto někteří politologové, např. Robert Dahl, namísto pojmu demokracie navrhují termín "polyarchie", tedy vláda mnohosti a nikoliv jednoho výlučného názoru (na výlučném názoru je přitom zpráva MV zmiňovaná v úvaze založena...). Filozof a bývalý ústavní soudce, bohužel již zesnulý Vladimír Čermák, pak trefně mluvil o tom, že to, zda je společnost demokratická se pozná podle TENDENCÍ. A zatímco v devadesátých letech zde jednoznačně byly tendence prodemokratické (široká volnost projevu, odpor k zásahům státu), dnes máme tendence protidemokratické (ambice státní moci říkat jednotlivci, co má dělat a co si má myslet, růst regulací, soupeření mezi státy).
Boj za mír Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Je naším geopolitickým osudem jako malého národa ve střední Evropě poklonkovat buď Východu nebo Západu. Důsledek je však vždy stejný, vždy budeme jen figurkou na šachovnici velmocenských zájmů. Ale nelze se vymlouvat jen na velmoci. Svojí ochotou a naivitou do té velmocenské hry velmi přispíváme. Tak jsme se v roce 1945 až příliš snadno vrhli do náruče Stalinovi a Sověti se ani příliš snažit nemuseli. Dnes se zase spoléháme na Západ a nevidíme, že ani západní země nikdy nebudou našimi extrapřáteli a že se na nás stále dívají jaksi zpatra....
Jinak máte pravdu. Evropa jako celek už dnes hraje malou roli a stane se tím, co dosud byl Blízký Východ. Snad to však nebude tak zlé jako po druhé světové válce, kdy USA a Sovětský svaz každý z jedné strany nahlížely do trosek doutnající Evropy jako dvě obří sochy, které si pak Evropu rozdělily. Snad jsme se přece jen trochu poučili... Nebo?
Vítězný únor Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Jednotlivec sice může něco učinit, ale proti celospolečenské tendenci toho moc nezmůže... Jedinými "lékem" bude, až většina přijde na to, že toho bezpečí, řádu a pravidel je přespříliš. Pak zase začneme vyzvedávat svobodu.... V TV a rádiích jde teď vládní klip k 30 letům České republiky. Říká se v něm, že ČR je jednou z nejbezpečnějších zemí. Před 30 lety by taková chvála nikomu nic neříkala, každý by chtěl tenkrát slyšet, že je jednou z nejsvobodnějších zemí.... Tento koloběh je věčný...
Vítězný únor Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Ano, šlo by to tak říct a je smutné, že do politických funkcí nedokážeme vybrat opravdové politiky, ale máme jen mediální výrobky... Je však nutné dodat, že politikové jsou i naše vizitka... Nebyli dosazeni tanky ani nespadli z nebe. Zvolili jsme je.
Boj za mír Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Mladí lidé jsou obecně snáze tvarovatelní a slyší na lákavé vizi o tom, že svět může být krásný a nový. Proto se i veškeré nedemokratické režimy soustředí na získávání mladé generace a mají své mládežnické organizace. I KSČ v r. 1946 měla vysoké procento hlasů mezi mladými voliči, podobně jako nacistická NSDAP na začátku třicátých let v Německu. Jak řekl Churchill: Kdo není v mládí socialistou nemá srdce, kdo na stáří není konzervativcem, nemá rozum...
Boj za mír Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Ano, samozřejmě ta radikalita stoupala postupně, rok 1914 byl jen definitivním výbuchem dlouho doutnajícího ohně. I tehdy lidé nechali politiku promluvit do svých životů a dovolili, aby je rozdělila. Ve chvíli, kdy tato zbytnělá politika přinesla miliony mrtvých, nastal na chvíli klid, byť ne na dlouho.... My možná máme jistou šanci v tom, že na tom nejsme materiálně až tak špatně jako před sto lety a těm politickým hochštaplerům tak snadno nepodlehneme... Možná...
Boj za mír Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji.--- Ano, časy se mění, či možná spíše opakují. Trochu kopírujeme osud první republiky, která rovněž začínala s Masarykem, tedy humanistou, demokratou a s jeho řečmi o morálce a pravdě. Po dvaceti letech byl stejný Masaryk kritizován a odsuzován podobně jako dnes Havel. Lidé zkrátka chtějí silné vůdce, kteří jim řeknou, co mají dělat.
Proč jsme přímou volbou pohoršeni? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Máte pravdu, že jsme měli téměř čistý parlamentní systém, ve kterém byl prezident záměrně slabším článkem. Silnější pravomoci má premiér, nicméně zavedením přímé volby jsme ten systém vychýlili. Prezident se cítí "prakticky" silnější, ale formálně slabým zůstal. Z formalistického hlediska zavedení přímé volby nebylo protiústavní (procedura změny proběhla s náležitými většinami ve Sněmovně i Senátu, tedy v souladu s ústavou). Zda změna narušila základní principy parlamentní demokracie, které jsou dle čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR nezrušitelné (tzv. klauzule věčnosti), a byla tedy z tohoto pohledu protiústavní, je velmi sporné. Co je však bez diskuse - byla to změna hloupá a v rozporu se zdravým rozumem, čímž docházíme ke smutnému závěru, že to, co je ústavní, může být přihlouplé.... Jediný, kdo přímou volbu schvaluje, je prezident Zeman, ale ten musí, neboť přímou volbu dvakrát vyhrál....
Dualita prezident/premiér nemá smysl v prezidentském systému, kde je hlava státu velmi silná (viz USA, kde premiér vůbec není). U nás toto dělení smysl má, ale jak uvádím, bylo zcela zbytečně narušeno přímou volbou.
Proč jsme přímou volbou pohoršeni? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Na původ totalit jsou různé názory. Arendtová třeba tvrdí, že jsou dány tím, že moderní společnost uvrhla člověka do samoty, a takový člověk je pak lépe ovladatelný strachem. To je ale zbytečně složité. Jiní tvrdí, že za totalitami stojí moderní vynálezy, např. rozhlas pomohl k moci Hitlerovi, resp. televize a tisk lépe pomáhají šířit totalitní propagandu. Pravda však bude ta, že v moderním věku jsme se rozhodli pomocí politiky napravovat svět. Začali jsme tvrdit, že pokud odstraníme nějaký "plevel", bude svět lepší a vše se bude odehrávat v lidovém zájmu, tedy demokraticky (!). Právě v tomto zneužití slova "demokracie" spočívá úspěch moderních totalit, které tvrdily, že vše, co dělají, se děje v lidovém zájmu. Ostatně i ta covidistická opatření byla odůvodňována zájmem na tom, aby "neumírali lidé". Není ostatně výmluvné, že nejtotalitnější státy současného světa, Severní Korea a Čína, si oficiálně ve svém názvu říkají "lidové" republiky?
Proč jsme přímou volbou pohoršeni? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentáře. V těch totalitách lidé viděli naději na to, že jim přinesou lepší život. Nacismus v Německu nastoupil po obrovité krizi, kdy mnozí neměli kde bydlet a co jíst. Navíc byli sjednoceni pod kultem národa (nikoliv ústavou jako např. v USA, Británii, Francii). Podobně my jsme přijali komunismus - také poté, co jsme prošli ekonomickou krizí a protektorátem. Každý rád uvěřil komunistům, kteří slíbili sociální jistoty a ochranu před možným druhým Hitlerem. V našem případě pořád věřím, že my jsme si podobnými krizemi aktuálně neprošli, máme co ztratit, a proto dnešní autoritáři (snad?) ztroskotají na tom, že vlastně jenom berou, ale nic nenabízí. Ale jejich řeči jsou vždy lákavé. Tvrdí nám totiž, že za špatné věci může někdo jiný než my samotní. A to je lákavé.