Návštěvnost
Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Kdo je strážcem morálky? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Odpověď na poslední otázku, tedy, kdo má rozhodovat, by asi měla být ta, že v demokratické společnosti rozhoduje férově zvolená většina.
Ano, Dominik Duka nebo příslušníci sexuálních menšin, své postoje prosazují na základě určité ideologie. Je však podstatné, že demokratický stát je sice vázán na určité hodnoty, nikoliv však na výlučnou ideologii, ať už církevní nebo ultraliberální.
Ohledně dětí a jejich názoru, kdo je má vychovávat, toto je opravdu zásadní. Nejsem odborník na psychologii, ani nevím, zda v tomto ohledu, tedy, zda děti vychovávané dvěma ženami či dvěma muži, jsou spokojené, existují nějaké studie. Mohu tedy mluvit jen z osobní zkušenosti. A ta říká, že ti, kdo vyrůstali ve fungujícím manželství (míním manželství jako soužití muže a ženy), jsou v osobním životě spokojenější než ti, co takovou rodinu neměli. Jak však říkám, je to jen má, tedy omezená, zkušenost. Je přitom otázkou (která je nastolena v mém textu), zda by stát měl zákony garantovat to, o čem nevíme, zda je prospěšné, a zda uzákoňovat něco, co je výsledkem jen nějakého přání, možná i velmi sobeckého.
Kdo je strážcem morálky? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Společnost stále má co strážit, zejména svobodu a možnost diskuse, ve které jiný názor nebude označován za dezinformační nebo zrádcovský, ve které názor nebude prosazován násilím.
Pochod na Řím Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář, ve kterém narážíte na otázku, proč se fašimus a jeho hitlerovská varianta, nacismus, uchytily zrovna v Itálii a Německu a nikoliv např. ve Francii, Rusku, Británii, USA, což byly rovněž země ve velmocenském postavení. Já jsem se chtěl zaměřit spíše na poučení pro dnešek, tedy tuto otázku jsem v textu nerozebíral. Pokud bychom ji měli načnout, pak důvod tkví ve způsobu, jakým se Itálie a Německo v 19. století jako nové státy sjednotily. Nebylo to kolem ústavy či instituce panovníka, ale na základě nacionálního principu, na základě toho, že na principu sebeurčení vznikl německý a italský národ jako jeden pokrevní celek, který nesmí být narušen cizím (jinokrevním) elementem. To byl základ pro fašistickou/nacistickou ideologii, která byla postavena na tom, že národ musí být jednotný a nenarušován žádnými cizáckými elementy. Je přitom pravdou, že v Itálii se fašismu nepodařilo na tomto principu ovládnout společnost tak absolutně jako v Německu. V Itálii si totiž nadále vliv ponechal král a zejména církev (papež). Navíc fašisté narazili na to, na co narazí každý, kdo chce v Itálii vládnout. Tedy problém dvou Itálií, bohatšího severu a chudšího jihu. Na jihu sice vládl kult Mussoliniho osobnoti, ale politickou moc si ponechaly zdejší klany, neměli ji fašisté.
Mohou politikové lhát? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za čtení a komentář. Dle mého názoru však není úplně správné automaticky předpokládat, že co politik, to špatný člověk (byť uznávám, že stávající situace k tomu svádí...). Politiku potřebujeme, neboť nějak vládnout se musí. Být politikem, praktické povolání, neznamená, že politik je morálně dokonalá osobnost. Někdo to dělá lépe, jiný hřů. Avšak jakékoliv politické režimy, které začínaly tím, že tvrdily a slibovaly, že od teď bude konečně vše v zájmu lidu a nebude se "politikařit", končily tyranií.
Třicet let od zániku Československa Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Je pravdou, že tehdejší ústavní předpisy pro vystoupení jedné z republik z federace požadovaly referendum. Protože obecně jsme v našich končinách příznivci snadného vládnutí bez otravných překážek, byl rozpad státu právně koncipován jako dohodnutý zánik federace, nikoliv jako vystoupení některé z jejích částí. Tato právní debata je však nedůležitá. Občané nechtěli komunismus, a v r. 1989 proto chodili do ulic. Za Československo však do ulic nešel skoro nikdo. Jak říká historik Michal Stehlík - 31. 12. 1992 se u nás slavil Silvestr a na Slovensku samostatnost. Pokud bych si měl na tento Silvestr vzpomenout já, utkvělo mi toto: byl jsem na horách nacházejících se na česko-slovenské hranici. Slavící skupinka českých chatařů, tehdy asi čtyřicátníků/padesátníků, si u půlnoční české hymny namísto slovenské části zazpívala i druhou sloku Škroupovy písně. Čeští vlastníci chat, které byly na slovenském území, pak ráno vtipkovali, že šlo o jejich první Silvestr, který trávili v cizině...
Třicet let od zániku Československa Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Narážíte na určitý obecnější rozdíl mezi Západem a Východem. Západní státy (zejm. USA, Británie, Francie, Španělsko) jsou sjednoceny kolem vládnoucích institucí, ústavy, panovníka, prezidenta. Jde o tzv. politické národy. V Německu a dále střední a východní Evropě byla situace jiná. Tyto státy nejsou sjednoceny politicky, ale na základě pokrevního společenství, nacionálně. A to působilo problémy. Jak píšete, Češi Slováci mají území jasně geograficky vymezené (jde to vidět i na "přírodní" mapě Evropy, kde je ČR poznatelná pomocí pohoří, které českou kotlinu obklopují). Ale toto neplatí pro Maďary, Poláky, Srby, Ukrajince, Rusy. Tyto státy dnes nekopírují národnostní hranice, což působilo a působí problémy. Trianonská dohoda je velké trauma Maďarů, které ovlivňuje jejich současný přístup k Evropě. Ukrajina v hranicích, v jakých je dnes, nikdy v historii nebyla, byla rozdělena mezi Polsko, Rusko, Rakousko-Uhersko. Toto nejasné vymezení ukrajinských hranic a v historii obrovité přesuny obyvatelstva jsou i jednou z hlubších (ne jedinou) příčin současné války..... Vrátíme-li se k československému tématu, pak právě neschopnost Čechů a Slováků sjednotit se kolem instituce a ústavy, ale naopak věrnost národnímu principu, také stály za rozpadem státu.
Třicet let od zániku Československa Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Ano, z pohledu kulturního a sociálního jde zcela jistě o ochuzení. Bohužel neměli jsme tak dlouhé zkušenosti s demokracií jako třeba Belgie nebo Kanada, které se sice potýkají s třenicemi mezi jednotlivými etniky, ale jednotný stát v demokratickém rámci udržely.
Škola pro diktátory Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Člověk je tvor společenský, ale stále má i svůj biologický základ. A jak říká psychiatr R. Honzák, každý tvor má dvě nejzákladnější emoce - strach a vztek. Všechny ostatní city (starost, láska, soucit, radost, smutek atd.) jsou jen odvozené od těch dvou základních. A v politice se těchto dvou pocitů dá velmi snadno zneužít. To platilo jak za Platóna, tak i dnes.
Škola pro diktátory Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Sofistikovaně se stejné věci říká "vyprchávání politické legitimity" nebo také "přirozená ztráta tradičního elektorátu". Vy jste to správně pojmenoval normálním, srozumitelným jazykem ...
Škola pro diktátory Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Pokud o opakování dějin byli poučeni už ve starověku, o to smutnější je, že nejsme poučeni my. Navic ty moderni technologie paradoxne naše 'nepoučení' ještě více zvýrazňují.
Národ vyzáblého muže aneb Pravda vítězí Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za oba komentáře. S tou pravdou je to myšleno tak, že není jedna jediná, černobílá. Vždy je nebezpečné, když se argumentuje morálkou a jakýmsi nepojmenovaným a neexistujícím vyšším zájmem. Ostatně i ten Hus nezastával jednu Pravdu, ale jeho spor byl spíše o to, jak řídit církev.
Svoboda versus bezpečí Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář. Myšlenka je v mých textech pořád stejná, takže možná čtenáři, když vidí "Racek", tak už ví, o čem úvaha bude, a nerozkliknou :-)
Covid a Ukrajina - mají něco společného? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář.
Ano, přílišný aktivismus mnohdy není dobrý ani v erotice :-)
Ztroskotanci a samozvanci Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Děkuji za komentář. Ano, slovo "mobilizovat" v tomto případě znamená zastrašit, resp. ovládat společnost strachem. Tuto metodu používá více méně každý nedemokratický režim. Navíc to často v duchu Goebbelsovské metody dělá tak rafinovaně, že účastník ani adresát těchto propagandistických akcí nepoznají,že se o propagandu jedná. Vše je podprahové. Tak akce proti chartistům byla nevinně nazvána "Za nové tvůrčí činy" a setkání v Národním divadle bylo prezentováno jako "výroční schůze". Slova o Chartě 77 na této schůzci vůbec nezazněla.
Jinak komunismus i kapitalismus jsou obecné kategorie a ve své čisté podobě nemohou být nikdy dosaženy. Stejné platí i o demokracii. Ideální demokracie neexistuje, můžeme mít jen tendence, kdy se k ideálu přibližujeme nebo se od něj vzdalujeme (což platí dnes...).
Vlna covidová, vlna antidemokratická Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za všechny komentáře. K nim snad toto:
Covid je nejen věc medicínská, ale i politická, neboť politická moc právě na základě Covidu velmi výrazně zasahuje do životů všech lidí. A pokud to mu tak je, je to zkrátka politika, byť odůvodněná pandemií. To je obecné konstatování nestojící na straně odpůrců opatření ani jejich příznivců. A protože jde o věc politickou, je přirozené, že jsou na ni různé názory. Jak uvádíte, jsme lidi a lidi jsou různé, jak říkal Jan Werich. Nejsme jednolitá masa, která se sjednotí. Jinak se na problém dívá přepracovaná sestra či lékař na JIPu, jinak podnikatel, který musel zavřít hospodu, jinak rodič dítěte, které nemůže jít do školy.
Covid určitě úbytek práv znamená. Jak jinak pojímat to, že do práce se může jen za určitých podmínek a lidé jsou děleni dle určitých kritérií?
Zmiňujete španělskou chřipku. Španělská se jí říká proto, že nemoc se objevila během I. světové války. Neutrální Španělsko během tohoto konfliktu nemělo cenzurovaný tisk tak jako válčící státy. Proto se ve Španělsku o této chřipce psalo víc, a tím vznikl povrchní dojem, že zde nemoc nejvýrazněji řádí. Média tedy ovlivnila, proč nemoc dostala vlastně chybný název. A to zdaleka tehdejší noviny neměly takovou moc a vliv, jakou mají dnes televize (soukromé i veřejné) a sociální sítě.
A to je, co chci říci (byť samozřejmě nemusím mít pravdu). Reakce společnosti na covid je dána právě tím, jaká společnost je. Přetechnizovaná, zmatená se spoustou informací, domnívající se, že svojí technikou vše zvládne, hyperkritická.
Proto reakce vlád nebyla plánovaná, ale REFLEXIVN, spontánní. Sice nám tvrdili/tvrdí, že plán mají, ale byli stejně bezmocní, jako bolševici se svými naplánovanými pětiletkami (proto ono mé srovnání). Sám průběh pandemie to potvrzuje.
Vzpomíná ještě někdo na systém PES, který se potichu zrušil?
Česká lékařská komora dne 8.12.2020 tvrdila (je to na jejich stránkách), že očkování nás rychle vrátí do normálního života. O rok později stejná lékařská komora říká, že situace je nejhorší v historii.
V říjnu 2020 se tvrdilo, že za rozjezd epidemie může nenošení roušek v létě. O rok později se vir rozjíždí znovu, byť jsme roušky celé léto nosili.
Je to jako ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, kde hrdina dostal kondiciogram a řídil se dle něj. Na závěr filmu ale zjistil, že kondiciogram byl chybou počítače špatně vytištěn. A ti, co měli ve filmu chytat domnělé blázny, kteří nevyhovují plánu, tedy doc. Chocholoušek a jeho dva pomocníci z autoservisu (Z. Svěrák, L. Smoljak) byli nakonec sami těmi největšími blázny. Právě tyto blázny současní vládci nejvíce připomínají. Prezident v akváriu nebo politici, kteří venku avšak v respirátorech na Národní třídě kladou květiny u příležitosti Listopadu 89, jsou toho smutným dokladem.