Komentáře odeslané

Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.

Nalezeno 183 záznamů. Zobrazuji 136-150.

Další vzkaz koronaviru aneb lze svět řídit vědecky? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Díky za komentář. Ano, i tak se to dá říct. I ve filmových Básnících zazní, že medicína je veselá věda o smutných věcech...

18.11.2020 17:56:27 | Racekreagovat

Technokratura aneb covid jako zdroj politické moci Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Děkuji za komentář a čtení. Zcela souhlasím, že komunisté nabízeli jen demagogický sen, nicméně myslím si, že velké procento lidí tomuto snu věřilo, a to jak v padesátých, tak šedesátých letech. Jinak by si komunisté nedovolili to, co si dovolili (poprava Horákové, pronásledování válečných hrdinů, totální zestátnění, megalomanský pomník Stalinovi). Tento sen určitou ránu do vazu dostal až sovětskou okupací.
Ohledně covidu je vývoj obtížné v této internetové době předvídat. Tak nějak věřím, že to vyprchá. Ale je to jen víra. Stejná víra jako u těch odborníků, kteří pouze věří, že jejich opatření zaberou.

03.10.2020 19:54:24 | Racekreagovat

Jak poznáme populistu Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Platón by se možná tolik nedivil, neboť on demokracii odsuzoval. Tvrdil, že jejím problémem je přemíra svobody, která vede k tomu, že žák se směje učiteli a děti nemají v úctě rodiče (ano, to říkal Platón, který žil na přelomu pátého a čtvrtého století př.n.l., zde, uznávám, by se asi skutečně divil, kam až jeho slova došla). Tato přemíra svobody produkuje zahaleče, kteří začnou parazitovat na politické moci, a boháče, kteří stále více bohatnou. Obě tyto skupiny si rozrůstáním svého bohatství a moci znepřátelí lid. Ten zahaleče a boháče svrhne pomocí tyrana a nastupuje tyranida jako nejhorší z možných režimů. Příliš svobody tedy přivede demokracii k pádu a diktatuře. Platónova slova se potvrdila zejména při pádech demokracií mezi světovými válkami. Problémem Platónovy filozofie je však už zmíněný idealismus a snaha rýsovat/plánovat společnost dle vědeckých pouček. Od Platóna bychom si tedy neměli až tak brát jeho odsuzování demokracie, ale myšlenku, že ani svoboda nemůže být bezbřehá.

14.08.2020 20:11:37 | Racekreagovat

Jak poznáme populistu Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

O takové společnosti hovořil již Platón... Namísto demokracie, kterou považoval za anarchistickou a bezhodnotovou, navrhoval sofokracii, tedy vládu moudrých (filozofů). Platón tvrdil, že pouze filozofové mají čas na studium, tedy znají pravou podstatu věcí a nejsou ovládáni přízemními, materiálními zájmy. Proto mají vládnout. Další společenské skupiny - strážci a obchodníci se mají věnovat pouze vojenství (hlídání) nebo výrobou a vyděláváním peněz. Problém však je, že taková společnost je velmi utopická (Platóna proto měli v oblibě i komunisté se svým konceptem společenských tříd). Jak však i sám naznačujete, jak chceme donutit někoho, např. onoho filozofa, aby vykonával politiku, která je také pouhým povoláním, tedy měla by být placená...

13.08.2020 18:59:04 | Racekreagovat

Jak poznáme populistu Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Do jisté míry chápu Váš názor, neboť média rozebírají hlavně aféry, nicméně jenom upozorňuji, že úvahy o tom, že politici jenom kecají (v poslední předvolební kampani u nás populisté užívali slovo "blábolí") a kradou, je živnou půdou pro každého demagoga. Rovněž většina diktátorů dvacátého století začala svůj nástup k moci tezí, že všichni jsou zkorumpovaní a je nutné nastolit pořádek.

12.08.2020 19:03:58 | Racekreagovat

Jak poznáme populistu Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Díky za čtení a komentář. Ano, bohužel politika jako celek sklouzává dnes k populismu, což je dáno jednak tím, že politiky bereme jako ostatní celebrity a také tím, že politika se odehrává na sociálních sítích, kde předsedové vlád, ministři a prezidenti komentují ve dvou, třech větách všechny a všechno. Politici tak neříkají, co si myslí oni, ale o čem si myslí, že chtějí slyšet lidé. To vede k vyprázdněnosti politiky, která nebude/není schopna nabídnout srozumitelný a dlouhodobý program ani řešit společenské problémy. Moci se ujmou tlučhubové, kteří zaujmou jen tím, jak moc sprosté slovo použijí.

11.08.2020 19:44:22 | Racekreagovat

Vítězové a poražení Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

V Churchillově době ty pojmy znamenaly u levice snahu o posílení státních zásahů do ekonomiky, posílení sociálního státu tak, aby nemohlo znovu dojít k velké hospodářské krizi a tím vzniku nacismu, fašismu atd. Levice takto po II. s.v. posilovala ve všech státech. Pravice zřejmě tehdy stavěla na tradičních pojmech a hodnotách jako vlast, rodina, svoboda jednotlivce, svoboda podnikání, nedotknutelnost soukromého vlastnictví, skepse vůči tomu, že státní zásahy mohou společnost a ekonomiku zachránit.
Jinak něco mi uveřejnili v Právu, něco v deníku SME, ale je to těžké. Člověk, aby publikoval ve známých periodicích, musí být a) co do textů velmi nápaditý a originální b)musí mít nějaké jméno, což to první mi chybí po většinou a to druhé úplně...

29.07.2020 19:01:37 | Racekreagovat

Vítězové a poražení Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Tak něco jsem k tomu studoval, píšu do ještě jednoho periodika, ale nikoliv moc známého.
Jinak liter je spíše (alespoň můj pocit) na povídky, básně atd. Ta politika není obecně až tak zajímavá :-)

28.07.2020 19:35:15 | Racekreagovat

Vítězové a poražení Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Zdravím, děkuji za komentář. Obecně posun od pravice k levici dříve nebýval příliš typický. Churchill říkaval: kdo v mládí nevolil levici, neměl srdce, kdo jako starý nevolí pravici, nemá rozum...
Jinak máš pravdu, že socio ekonomický systém není možné jako celek pochopit, ani s ním něco provést. O to více bychom si měli dávat pozor na každého, kdo chce svět za každou cenu napravit, povznést apod. Je nutné vždy začít u sebe a máme sílu společnost pouze určitým směrem posunout, nikoliv změnit.

28.07.2020 19:32:41 | Racekreagovat

Je virus černou labutí? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Bohužel je to tak.
Proto bychom se na hesla o vládě odborníků neměli nechat zlákat. Politiky totiž aspoň můžeme pravidelně vyměnit cestou voleb. Pokud by ale někdo tvrdil, že nám vládne nikoliv proto, že jsme jej zvolili, ale proto, že je "odborník", pak je to cesta k diktatuře.

21.07.2020 20:04:04 | Racekreagovat

Stíhání Jakeše a Štrougala aneb trestat, odpustit, zapomenout? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Děkuji za komentář. No... ono používání odkazů na Machiavelliho není v tomto směru vůči tomuto politickému filozofi spravedlivé. N. Machiavelli byl myslitel, který se ve svých Rozpravách zabýval nikoliv tím, jak vládnout a jak moc využít, ale naopak, jak ji co nejvíce omezit, aby co nejméně zasahovala do života společnosti a nebyla zneužitelná, a to bez ohledu na toho, kdo vládne.

Ohledně trestání zločinů autoritativního režimu je v článku uvedeno, že postkomunistické režimy příliš netrestaly, a to právě pro dlouhodobé trvání nedemokratického vládnutí a jeho širokého prorostení společností.

Z ostatních zemí, které se bývalé autoritáře snažily stíhat, to v podstatě byly jen Argentina a Řecko. Tyto státy ihned po nastolení demokracie realizovaly procesy s bývalými představiteli vojenských diktatur. Jinak ani představitelé ostatních jihoamerických diktatur (Pinochet), popř. frankisté či salazarovci ve Španělsku, resp. Portugalsku trestáni nebyli. Právní pronásledování a postihy nacistů jsou pak samostatnou kapitolou.
Tedy to, že zapomínáme na zločiny komunismu, není dáno tím, že nebyli potrestáni jeho představitelé, ale proto, že roste nostalgie po tomto režimu (viz článek "Ano, bylo líp") a dále tím, že společnost v 90. letech jaksi podvědomě přistoupila k jakémusi historickému kompromisu s minulostí a přiznání, že komunismus jsme si částečně nastolili sami.
Ohledně odpovědnosti za politická rozhodnutí - ano, za politická rozhodnutí tak trochu odpovídáme všichni ve stylu rčení "máme-li křivá ústa, nezlobme se na zrcadlo". Právě v tom je demokracie nepříjemná pro naše svědomí, a proto bychom se jí možná dnes rádi zbavili...

12.07.2020 14:26:29 | Racekreagovat

Je virus černou labutí? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Děkuji za komentář. Ano, virus ukázal, že odbornici vládnout nemohou, neboť i oni se chovají jako politici, tedy ve výsledku se vzájemně obviňují, kdo co víc pokazil a kdo je větším neodborníkem.
Dokazuje to, že jedno odborně objektivně správné řešení neexistuje, vše má svůj rub a líc. V demokratické správě věcí veřejných se pak za správné považuje to rozhodnutí, pro které se vysloví politik demokraticky zvolený většinou.
Ohánění se odborností tak často znamená pouze zastírání vlastních mocenských ambicí, kdy v podstatě dotyčný chce, aby bylo po jeho, ale nazve se odborníkem (vice asi článek "Odborníci v politice".

12.07.2020 14:11:13 | Racekreagovat

Je virus černou labutí? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Díky za oba komentáře, pro případný zájem o další pohled z právní stránky (neříkám, že ve všem automaticky správný) na tomto odkaze s názory advokátů Václava Vlka či Zdeňka Koudelky:

http://blog.aktualne.cz/blogy/vendula-zahumenska.php?itemid=36081

21.03.2020 13:59:01 | Racekreagovat

Novoroční úvaha Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Děkuji za čtení a komentář. Jsem však názoru, že právě hledání nepřátel je alfou a omegou populistické rétoriky, která realitu černobíle rozděluje na "čistý lid" v. "zkorumpované politiky". Proto třeba Trumpova řeč o zatuchlé bažině, kterou je třeba vypustit. Nepřítel je navíc vždy hledán vně, ať už jde o brexit, kdy se Britové domnívají, že za jejich problémy může EU a Johnson si příznivce získává řečmi o vracení sebedůvěry Britům.

Postava Radosty pak zdařile ukazuje, jak jsou lidé ochotni nechat se svést zdánlivě neškodnými sliby o obecném blahu. Je pravdou, že tvůrci filmu tehdy museli své sdělení zaobalit, aby film neměl problémy s cenzurou. Podobně to nacházíme třeba u filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, který je rovněž velmi potměšilou a nenápadnou kritikou myšlenky, že společnost se dá vědecky a dokonale řídit nějakou ideologií či poučkami. Kritikou tak skrytou, že film skutečně procházel velmi snadno a žádné problémy s cenzory neměl.

Neřekl bych tedy, že postava Radosty je "extrémně vyhraněná" - její vůdcovství je spíše vykreslováno velmi jemně a nenápadně tak, abychom si dané podstaty nevšimli. O to víc je pak účinější.

01.01.2020 18:31:11 | Racekreagovat

Ano, bylo líp Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické

Děkuji za čtení, nicméně Váš komentář je poněkud nejasný, neboť v něm nezaznívá ani jediný argument proti názorům uvedeným v mém článku. Pokud jmenujete Pavla Kosatíka, tak velmi povrchní jsou jeho scénáře k seriálu České století, v němž se nabízí tradiční pohled ve stylu zlí politikové v. odvážný lid. Krásně je tento vadný pohled vidět například na rozhovoru Beneše s Moravcem, který si Kosatík (a Robert Sedláček) vymysleli, aby vykreslili Mnichovskou krizi tak, jak ji rádi a alibisticky vidíme. Když jsem se s Kosatíkem o tomto pokoušel diskutovat, nijak mi věcně neoponoval, jen mi odvětil, že jsem zabedněný, což je typická ukázka českého přístupu k jiným názorům: nediskutujeme, ale oponenta urážíme.
Pokud argumentujete odkazy na literaturu a Pavla Tigrida, také doporučuji knihu, a to od Jana Tesaře pod názvem Mnichovský komplex. Názory Tesaře na Tigridovu osobu v této knize uvedené jsou velmi zajímavé.
Co se týče rozborů příčin puče v r. 1948, ty jsou naznačeny v mém článku o Listopadu 89. Lidé si prošli protektorátem a hospodářskou krizí, tedy uvěřili komunistické tezi, že s komunisty "bude líp", za vše mohou pravicové strany (dnes je slovo "pravicové" pouze rétoricky zaměněno za "tradiční") a komunismus si proto sami zvolili. Máte pravdu, že i toto je jedna z příčin nostalgie po komunismu, v mé úvaze se však věnuji příčinám o něco aktuálnějším.

17.12.2019 19:14:45 | Racekreagovat

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel