Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
Atomová zbraň - morálně ji použít nebo morálně ji strpět? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Tak můžeme si jen myslet (doufat), že to "ti nahoře" budou vyšroubovávat "jen" do míry, kdy na dané věci budou sami bohatnout. Jakmile však jejich štvaní začne ohrožovat je samotné a jejich peníze, upustí od něj.
Atomová zbraň - morálně ji použít nebo morálně ji strpět? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Václav Klaus se sám profiloval do role otce privatizace, čímž si trochu zavinil to, že následně byl považován za hlavního viníka jejich nezdarů.
Ve skutečnosti šlo na počátku privatizace o spor mezi stoupenci tehdy federálního ministra financí Klause, který prosazoval rychlou (šokovou) privatizaci a skupinou ekonomů v české národní vládě kolem Františka Vlasáka, která prosazovala gradualistickou formu.
V praxi se nakonec jednalo o mix postupů, kdy rychlá/šoková privatizace byla doprovázena stabilizačními opatřeními, např. regulací mezd, což zabránilo inflaci, ke které došlo v balkánských zemích. Dále byl obyvatelstvu poskytován tzv. vyrovnávací příspěvek, což mělo mírnit dopad růstu cen. Klausova vláda také zastavila prodej státního majetku do rukou zahraničních vlastníků.
Cílem rychlé privatizace však především bylo to, že stát neměl peníze na restrukturalizaci velkých podniků ani zkušené manažery a byla zde obava z divoké privatizace (tedy rozkradení dosavadním managementem). To motivovalo co nejvíce zkrátit předprivatizační období, což Tomáš Ježek, na počátku spolupracovník Klause, shrnul do slov o nutnosti projít co nejrychleji "údolím smrti", kdy tato slova zřejmě připisujete Václavu Klausovi v podobě řeči o "zhasnutí". Navíc já nikde netvrdím, že po r. 1990 zde šlo o drancování. V mém komentáři, který patrně máte na mysli, tvrdím to, co výše.
Miloš Zeman zvolený do čela ČSSD v r. 1993 vytáhl sociální demokracii z malé strany na cca 30 % stranu ve volbách v r. 1996. Pojal ji jako standardní levicovou stranu bránící zájmy zaměstnanců, střední třídy, matek s dětmi. Soc. dem. pod vedením Šmardy či Hamáčka však spíše přešla na obranu postmateriálních a menšinových zájmů.
Pokud se Vám nelíbí opoziční smlouva, tak tato vznikla jako reakce na neochotu tehdejších malých stran (KDU, Unie svobody) uzavřít koalici s ČSSD. Nepomohlo ani to, že se Zeman byl ochoten ve prospěch některé z těchto stran vzdát premiérské funkce, byť ČSSD vyhrála volby. Skutečnost, že se médiím nebo intelektuálům opoziční smlouva nelíbí, neznamená, že je špatná.
Mluvíte-li o Babišovi, pak toto je politický podnikatel, který rovněž nezastává žádnou konzistentní politickou myšlenku. Jde o populistu. Zeman s ním účelově spolupracoval zřejmě proto, že v něm však viděl lepší cestu než Fialovu ODS, která se pod Fialovým vedením změnila rovněž na stranu nepředvídatelnou a nečitelnou.
Pokud jde o Kreml, zde mějme na paměti slova Bismarckova - znám tisíc způsobů, jak ruského medvěda vylákat z jeho brlohu, neznám ani jeden, jak ho dostat zpět. Nyní, když je vylákán, nám už nějaké silácké řeči nepomohou.
Jde-li o novičok, Vrbětice apod. pak zde se nemohu vyjádřit, neboť přístup k informacím nemám. Je možné, že pravdu má pan Spurný, ale i on je pouze investigativní novinář.
Analogii přímé volby a referenda úplně nerozumím. Ano, referenda jsou poměrně nebezpečným nástrojem, kde mohou hlasující podléhat různým povrchním dojmům. Stejně jako v přímé prezidentské volbě.
Úvaha nad komentářem Publikoval(a): umělec2 | Úvahy » Politické
Ano, děkuji. Rozumím, že komentář, který jste zde umístil, neobsahuje Váš názor, ale někoho jiného.
Atomová zbraň - morálně ji použít nebo morálně ji strpět? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Je to tak. V rámci mezinárodních vztahů a problematiky bezpečnosti Vámi uváděné hledisko vyjadřuje zkratka MAD, která se v dané souvislosti objevila již za dob studené války.
Přívlastek "mad" jednak v angličtině znamená "šílený" a zde je to zároveň zkratka pro "mutually assured destruction", tedy "vzájemně zaručené zničení".
Je v tom opravdu naděje, že tento odstrašující účinek zapůsobí, byť i v r. 1914 si lidé mysleli, že od války odradí vynález obyčejného kulometu.
A i dnes mnozí štváči jakoby opravdu nechtějí vidět, že Rusko má schopnost odvetného úderu za jakýchkoliv okolností. A přesto stále vidí ve válce jedinou možnost.
Přitom teze, že válka je nutná v zájmu pokroku nebo zabránění jiné válce, kterou lidem vtloukají do hlavy dnešní liberální politikové a s nimi spolčená média (to vše v jejich mocenském zájmu), zde byla jak v r. 1914, tak v 1939.
I tehdy Franz Josef nebo Hitler svým podaným, resp. soukmenovcům tvrdili, že válčit musí, aby zabránili ještě větší válce.
Je fascinující, jak je tato zvrácená mantra o válce, která je potřebná v zájmu celku, i po všech těch historických zkušenostech, pro řadu lidí stále lákavá a svůdná.
Atomová zbraň - morálně ji použít nebo morálně ji strpět? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Zde se ukazuje nebezpečí přímé prezidentské volby.
Uspěje v nich totiž mediálně podpořený kandidát, jehož hlavní devizou je dobrá vizáž. Skutečnost, že v té fešácké hlavě vůbec není politika a místo ní je zde jen nečitelnost, obojakost a ochota podléhat cizím zájmům, nikoho při výběru takového člověka nezajímá.
O to více jsme pak překvapeni, jakéže to psí kusy ten dobře vypadající pán ve funkci vyvádí.
Prezidenti Klaus a Zeman byli politikové s jasným názorem, který nebyl formován tím, co se líbí novinářům. A novináři a další liberální elity je z tohoto důvodu nenáviděli.
Prezidenta Pavla naopak média milují. Dělá, co chtějí ony.
Úvaha nad komentářem Publikoval(a): umělec2 | Úvahy » Politické
Píšu o tom na těchto stránkách v článku "Ano, bylo líp". Je psán v r. 2019, tedy před covidem a současnými válkami, tedy bez znalosti toho, jakým aktivistickým a chybným směrem se politika u nás i ve světě vydá. Bez znalosti toho, že prezidentem země bude bývalý člen KSČ, který komunistickému režimu byl ochoten aktivně pomáhat. Byť uznávám, náznaky tohoto vývoje byly viditelné už v r. 2019, ale přehlížel jsem je.
V r. 90. letech stáli naši politici před úkolem, jak zprivatizovat téměř stoprocentně zestátněnou ekonomiku. Ano, dávala sociální výhody, jistoty, ale naše spotřební zboží bylo nekonkurenceschopné a plánovaný systém znemožňoval lidem plně se realizovat, o nesvobodě cestování, projevu apod. nemluvě.
Jak uvedl Dušan Tříska, jeden z těch, co byli u "vymýšlení" čs. privatizace, tehdejším politikům šlo hlavně o to, aby při převodu tak obrovitého majetku do soukromých rukou "netekly v ulicích potoky krve".
Že došlo k nekalostem je jasné (tehdejší předseda Fondu národního majetku R. Češka uvedl, že se privatizoval majetek za cca 1000 mld, zjevně "rozkradeno" bylo cca 11 mld, zda je to správné číslo, nevím).
To, co dnes vypadá jako rozkradení mohlo být mnohdy dáno i nezkušeností, chybnými manažerskými rozhodnutími. Nedělo se to jen u nás. V ruštině se ujal výraz "prichvatizajica", tedy něco si přichvátit.
Jak ale bylo řečeno, s přechodem ze socialistické na kapitalistickou ekonomiku nebyly ve světě zkušenosti (obráceně ano...). To mohlo zavinit řadu chyb, ale prvotní příčina je ve 40 letech plánované ekonomiky.
Skutečnost, že se dnes politika vydala aktivistickým směrem má jiné příčiny. Svobodu jsme začali vnímat po třiceti letech v podstatě jako škodlivou věc, která je sexistická, chcimírská, nedostatečně ušlechtilá, ničí planetu, ničí pohlaví, je netrasparentní a jaksi podezřelá apod.
Slova se tedy obdobně jako za komunistů či fašistů ujali napravovatelé světa, kteří tvrdí, že pokroku dosáhneme násilím a napravováním údajných špatností. Odstraňováním zrádců, kolaborantů a nepřátel.
Představíme-li si demokracii jako pomyslné trubky, ve kterých má téct voda, tak my nyní do těch trubek lejeme žíravinu. A to právě v podobě politiky, která nám znovu v zájmu jakéhosi vyššího dobra chce říkat, co máme dělat.
My to posloucháme, neboť na první pohled jde o přístup pohodlnější. Viník je totiž opět mimo nás. A jak říkával Tomáš Baťa - svoboda vyžaduje odpovědnost za vlastní rozhodnutí, proto se jí většina lidí bojí.
Atomová zbraň - morálně ji použít nebo morálně ji strpět? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Ano, mluví-li pan prezident v Hirošimě o nutnosti diplomacie a míru, svádí to s přihlédnutím k jeho jiným výrokům skutečně k břichabolu.
Připomíná to poměry před r. 89, kde se také na povrchu všude mluvilo o míru, ale děti v mateřských školkách běhaly po místnosti v plynových maskách a na Strahov při spartakiádě vbíhaly na stadion tisíce polonahých vojáků.
Atomová zbraň - morálně ji použít nebo morálně ji strpět? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Avšak i přes ono nepochybně správné a rozumné "Válka je vůl" dnes řada lidí opět věří, že válka zajistí pokrok (dnes se říká "progres"), je tedy dobrou věcí, kterou se zničí nepřítel a dosáhne se lepšího světa.
Ti, kdo této víře podlehnout nechtějí, jsou zcela oficiálně nejen médii ale i vzdělanými publicisty, historiky a odborníky označováni jako dezoláti nebo chcimírové.
My, obyčejní, snad můžeme dělat to, že budeme volit politiky, kteří tuto vykonstruovanou víru v pokrok, který je dosažitelný umíráním, nepodporují.
Kdo je tady antisystémový? Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
"Svoboda projevu je o tom, říkat lidem věci, které nechtějí slyšet" řekl by Orwell. Naštěstí na jaře 2025 se těch, co říkají věci, které nikdo nechce slyšet, zastal Ústavní soud ČR, když uvedl, že pravda podléhá neustálému hledání a nejvíce je třeba chránit právě ty projevy, které zraňují či něco zpochybňují, neboť právě ty bude chtít veřejná moc co nejvíce utišit. A jak dodal ústavní soudce, který ve věci rozhodoval: pokud bychom v boji za demokracii obětovali svobodu projevu, nebylo by pak už za co bojovat.
Úvaha olympijská Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Ano, medvěd byl všude. A právě tato všudypřítomnost by nás měla vždy varovat. Stejně tak dnes je všude plno různých symbolů. Jenomže čím více a extrémněji je něco ze strany politiků prosazováno, tím více se pak od toho později distancujeme.
Osvobodili nás Američané Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Dnes se ze strany mainstreamu využívá (zneužívá) toho, že generace, která si druhou světovou válku pamatovala, již není mezi námi, nebo jsou to velmi staří lidé. A mladé nějaká druhá světová většinou vůbec nezajímá. Pravěk jsou pro ně už 90. léta, jak slyším od dnešních třicátníků. To vede k tomu, že přijímají to, co jim říká mainstream, za dané.
Jiné informace, které by jejich pohled korigovaly, jsou sice na internetu zcela volně k dispozici, ale nikdo si je nevyhledá. Proto dominuje účelový pohled, který vyhovuje dnešním mocným. Tedy při jistém zjednodušení: Rus je fuj a za těch Němců to až tak zlé nebylo a omluvit by se měli spíše Češi (viz např. youtube podcast "Přepište dějiny", kde od profesora historie na UK a spolu s ním novináře je toto říkáno zcela nepokrytě..... A v mnohém podobný začíná být i podcast "Minulost není historie").
Zjednodušeným výkladům přitom podléhají i ta zmíněná 90. léta. V mnoha filmech a seriálech jsou zobrazována jako éra zločinu, mafie atd. Že v nich řada lidí vybudovala své firmy, podnikání, studovala, cestovala, už zmiňováno není.
Osvobodili nás Američané Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Ovšem rizikem je, že mladí jsou lépe tvární a snadněji podléhají propagandě o příslibu údajně lepšího a dobrého světa (viz v EU komisař pro prosperitu, to zní opravdu děsivě...). My, co jsme zažili, propagandu komunistickou, už víme, že to, co nám tvrdí oficiální místa a většina médií, nemusí být pravdivé. Nicméně na rozdíl od nás, dnes mají mladí internet. Tím lze sice šířit jak tu propagandu, tak snadněji i oponentní názory, takže ta mediální masáž nemusí být tak účinná. A jak říkáte, nezbývá než doufat, že všechny ty moderní vymoženosti (internet, soc. sítě, AI) mladí zvládnou, tak jak jejich předchůdci museli zvládnout jiné vynálezy, které zásadně měnily svět (tovární výrobu, automobil, rozhlas, televizi).
Vyděržaj, pioněr! Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Ten Vámi zmíněný vývoj od demokracie k autoritářství a pak zas zpět je do jisté míry přirozený. S. P. Huntington hovoří v této souvislosti o demokratických a antidemokratických vlnách, které se od pol. 19. století až dodnes dějí.
Patrně je opravdu pohodlnější se svěřit diktátorům a když zjistíme, že nesvoboda je otravná a omezuje nás materiálně, tak je svrhneme, aby vytryskla svoboda (viz zmíněná 90. léta), která ale bude opět postupně ukrajována, neb je náročné odpovídat sám za sebe. Dnes jsme tedy na té antidemokratické vlně.
Ano, politikové, které jmenujete, nejsou politikové. Dnes už nemáme politické strany s jasnou tematikou a idelologií, ale podivná beztvará hnutí s ještě podivnějšími a nic neříkajícími názvy (TOP09, Piráti, STAN). A pokud už má ten název něco říkat, třeba TOP znamená údajně Tradice, odpovědnost, prosperita, pak ho ten subjekt nedodržuje, neboť prosazuje tak netradiční věc jako manželství gayů... A obdobně dopadla i ODS, která už pravicí dávno není. Tedy to je problém těchto "politiků" - jsou nepředvídatelní a záleží jim hlavně na tom, jak vypadají, nebo říkají to, co jim zajistí moc. Zde leží i důvod, proč je prezidentem spíše věšák na obleky, a proč nikomu nevadí, že byl aktivním komunistou.
Zajímavá zmínka je o těch soudech. Ano, právě ony mnohdy určují plošná pravidla chování jednotlivců, osobují si tedy více, než jim náleží. Už Fiala, v době, kdy měl ony standardní názory (otázkou, jak naznačujete, zda účelově nebo ne), říkal, že soudy mají být od politiky odděleny, ale nemají ji tvořit. To, že politiku soudy tvoří, je dáno dle Fialy právě zmíněným ideovým vyprázdněním politiky a tím, že politikové vlastně nemají, co říct. No a dnes se možná ten aktivistický Ústavní soud bude Fialovi hodit, byť právě tuto nepřiměřenou roli Ústavního soudu Fiala kdysi dávno kritizoval.
Co je rozdílem proti 30. až 40. letům, kde se moci chopily diktatury, je to, že stále máme relativní blahobyt. Ve 20. století lidé těm pouličním řečníkům a divadelníkům jako byli Hitler nebo Mussolini věřili proto, že neměli co ztratit. My ale máme co ztratit, tak stejně jako Vy věřím, že si úplně svobodu vzít nenecháme a změna je stále možná. Nicméně kdo ví... Ve Fialovi jsem se také mýlil ...
Vyděržaj, pioněr! Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Tuto příležitost, tedy vzít osud do vlastních rukou, jsme dostali v r. 1989. Nastala svobodná 90. a nultá léta, z nichž těží i současná společnost. Máte však pravdu, že příležitost využili jen ti aktivnější, ale paradoxně i méně aktivní většina získala, alespoň materiálně. Většina z nás má nějakou komparativní výhodu, kterou může využít. Někdo má talent na sport, jiný na řemeslnickou práci, jiný na studiu... Ale, jak také uvádíte, v mnohém pohodlnější než rozvíjet vlastní schopnosti, je nechat si vnutit, že někdo se o mě postará a za mé nezdary může někdo jiný stojící mimo mě. Stát opět začal být považován za moudřejšího. Začalo to nevinně, např. zákazem kouření v hospodách. Příběh o jiném druhu svobody zesílil od r. 2013, kdy k moci nastoupil Babiš se svým "Bude líp", kdy ono líp měli zajistit politikové a nikoliv lidé. Extrémně se pak projevil v době covidové a dnes, kdy je ten, kdo za něco může, tj. vir/Rus, označen zcela hmatatelně a agresivně. Překvapuje mě pouze, že tuto rétoriku převezme i někdo jako Fiala, kterého jsem považoval za konzervativce, neaktivistu a demokrata. Mylně .... Ze stejného důvodu proto dnes hovoříme o 90. letech (i např. v provládní ČT) negativně, jako o éře zločinu, nikoliv svobody.
Vyděržaj, pioněr! Publikoval(a): Racek | Úvahy » Politické
Díky za komentář. Ano, bolí, ale měla by bolet v tom smyslu, že nesu odpovědnost za svá rozhodnutí, nikoliv v tom smyslu, že mi někdo v údajném zájmu mém diktuje, co mám dělat. Zemřít či trpět za ve skutečnosti cizí mocenské zájmy určitě není snem běžného člověka, byť to pánové Macron, Fiala, Pavel a spol. tvrdí.