Komentáře odeslané
Komentáře slouží k vyjádření vašich názorů, postojů či kritiky.
---Noční tíseň--- Publikoval(a): Fidornik | Poezie v próze » Příroda
Moc děkuji
---Při Cestě--- Publikoval(a): Fidornik | Poezie v próze » Příroda
Díky :)
—Soutěsnost— Publikoval(a): Fidornik | Poezie v próze » Příroda
Děkuji velice za milá slova. Knížku jsem neznal, takže děkuji i za dobrý tip :)
—Soutěsnost— Publikoval(a): Fidornik | Poezie v próze » Příroda
Moc děkuji. Ano, voda je nenahraditelná :)
---A zbude jen žal--- Publikoval(a): Fidornik | Básně » Ostatní
Snažím se, díky :)
---A zbude jen žal--- Publikoval(a): Fidornik | Básně » Ostatní
Zdravím, moc díky za čtení i zpětnou vazbu. Máš pravdu s tou interpunkcí :)
Krása Absolutna Publikoval(a): Rogo | Poezie v próze » Příroda
Zdravím, moc pěkně psané. Jaképak hory byly předlohou? :)
—Soutěsnost— Publikoval(a): Fidornik | Poezie v próze » Příroda
Děkuji Ti za komentář. Ano, krajina je chrámem, kde neplatí lidské konstrukty modlení a odříkání. Stačí přijít kajícný, upřímný a pokorný a s vděkem brát co je nabízeno.
---Modrý kouř--- Publikoval(a): Fidornik | Poezie v próze » Příroda
Díky
---Modrý kouř--- Publikoval(a): Fidornik | Poezie v próze » Příroda
Byl to kouzelný den. Upřímně jsem něco takového vůbec nečekal. Jednoznačně nezapomenutelné. A už jen pro tuhle jednu procházku stojí za to žít. A vděčnost? Ta patří plným právem samotnému bytí, které jsme si nikdo nijak nezasloužili a přesto je každému tím největším darem...
---Modrý kouř--- Publikoval(a): Fidornik | Poezie v próze » Příroda
Moc díky :)
---Ostrov Krk aneb Pusté pláně modrých máček--- Publikoval(a): Fidornik | Ostatní próza » Příroda
Jojo, vím o tom a dává to smysl, že to čte mnohem méně lidí. Ale mne to nedává žádnou práci, jen to vytáhnu z deníku, poupravím překlepy, a hodím to sem :)
---Mravenčí tajga aneb Chvály kraje pod Ralskem a Bezdězem--- Publikoval(a): Fidornik | Ostatní próza » Příroda
Ono jít někam poslepu má skutečně něco do sebe, občas to zkouším, i když vždy po pár set metrech kontroluji kde jsem :) Stejně tak je neuvěřitelně osvobozující jít bez mapy, nepřemýšlet nad cestou a na každém sebemenším rozcestí se rozhodnout kam dál (třeba podle vůně, kompozice stromů a podobně). Nebo mě také moc baví určit si azimut kompasem a jít pořád, les neles, cesta necesta, pole nepole, tím jedním daným směrem. Můj malý bratranec pak jednou ráno vstal a šel celý den za sluncem, takže k večeru měl prošlý takový oblouk (někde na skautském táboře tuším)- to bych také někdy chtěl vyzkoušet. Jindy se jen tak loudám, koukám do nebe, polehávám na lukách, nebo třeba zasejc jindy jdu rychle a třeba jen s jednou kratší přestávkou a po setmění jdu stále dál a dál, až mám někde kolem 80. kilometru sedřená chodidla a umrtvené kyčle, kolena, kotníky a kdo víc co, to je pocit pravé svobody. Nebo jsem třeba jednou šel bos po pláži několik dní v kuse, až mi začala hořet chodidla a pak pár dní ukrutně bolela, než jsem odjel do Alp, kde jsem to asi rozchodil (i když pravda, jsem tam pak ležel spálený od slunce s tím stejně bolavým palcem a sbíral vleže jahody pod lípou někde ve Vorarlbersku)... proč to tu vlastně teď sepisuji sám nevím, nějak jsem se asi zasnil, pardon. Ale kdo ví, možná jsem jen bloud, vele bloud, zbloudilá duše :) Každopádně zdravím všechny, co si to tu přečtou (ale odpovědi na komentáře asi moc lidí nečte, vyjma toho, komu je odpověď adresovaná, nu což)
---Mravenčí tajga aneb Chvály kraje pod Ralskem a Bezdězem--- Publikoval(a): Fidornik | Ostatní próza » Příroda
Díky Ti. Ano, jak pravil klasik:
A kdybych ve světě,
bůhvíkam zašel.
Tu cestu k domovu,
vždycky bych našel.
---Údolí kormoránů--- Publikoval(a): Fidornik | Básně » Příroda
Děkuju :)
